Co je nového v pravidlech pro zaměstnance i zaměstnavatele
Zkušební doba je v podstatě „zkušební jízda“ pro obě strany pracovního vztahu. Zaměstnavatel si v jejím průběhu ověřuje, zda nový zaměstnanec splňuje jeho očekávání a požadavky, a zaměstnanec naopak testuje, zda mu nová práce a pracovní prostředí vyhovují. Z právního hlediska jde o období nejistoty, během kterého může být pracovní poměr zrušen velmi rychle. S nedávnými změnami v legislativě je ale nutné dbát na nová pravidla, a to především u prodlužování zkušební doby a ochrany nemocných zaměstnanců.
Zkušební doba jako vzájemný test
Zkušební doba není povinná, ale musí být vždy sjednána písemně. Nelze ji stanovit jednostranně zaměstnavatelem. Může být sjednána nejen v pracovní smlouvě, ale i v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti). Sjednání zkušební doby je možné pouze k okamžiku vzniku pracovního poměru, tedy v den nástupu do práce. Její dodatečné sjednání v průběhu trvání pracovního poměru je neplatné.
Délka zkušební doby a její nové prodlužování
Zákoník práce stanovuje maximální délku zkušební doby takto:
- Až 4 měsíce po sobě jdoucí pro řadové zaměstnance.
- Až 8 měsíců po sobě jdoucích pro vedoucí zaměstnance.
Důležité je také pravidlo, že zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru u smluv na dobu určitou. U dvouměsíční smlouvy tak může zkušební doba trvat maximálně jeden měsíc.
Dříve se zkušební doba prodlužovala o kalendářní dny, kdy zaměstnanec nepracoval. Nová úprava je ale jiná. Zkušební doba se prodlužuje pouze o pracovní dny (směny), v nichž zaměstnanec neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.
- Příklad: Zkušební doba je sjednána na 3 měsíce (od 1. května do 31. července). Zaměstnanec v tomto období onemocní na 5 pracovních dnů a vezme si 2 dny dovolené. Zkušební doba se mu prodlouží o celkem 7 pracovních dnů. Směny, které odpadly kvůli svátku, nebo jen částečně neodpracované směny (např. kvůli návštěvě lékaře), se do prodloužení nezapočítávají. Zkušební doba tak neskončí 31. července, ale o 7 pracovních dnů později.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době: rychlý konec
Jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu. Důvod se většinou neuvádí, protože to zabraňuje případným sporům o platnost. Zrušení musí být vždy písemné a je doručeno druhé straně. Důležité je, že pracovní poměr končí okamžikem doručení, pokud v něm není uvedeno pozdější datum, nejpozději však k poslednímu dni zkušební doby.
Nová ochrana pro nemocné: Omezení pro zaměstnavatele
Donedávna platilo, že zaměstnavatel mohl ve zkušební době zrušit pracovní poměr i s nemocným zaměstnancem. Nově se ale toto mění. Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Tato nová ochranná doba má zabránit zneužívání systému ze strany některých zaměstnavatelů, kteří se zbavovali nových zaměstnanců při první nemoci.
- Příklad: Zaměstnanec nastoupí 1. ledna a má sjednanou zkušební dobu na 3 měsíce. Dne 1. března onemocní a je mu vystavena neschopenka. V prvních 14 kalendářních dnech (od 1. do 14. března) mu zaměstnavatel nemůže zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Po uplynutí této lhůty už to ale možné je, pokud se tak rozhodne.
Důležitost přesného sjednání
Zkušební doba zůstává důležitým nástrojem pro obě strany. Je ale nezbytné, aby obě strany rozuměly novým pravidlům, především těm, která se týkají jejího prodlužování a ochrany zaměstnanců v prvních dnech nemoci. Přesné a správné sjednání zkušební doby je základem pro bezproblémový průběh pracovního vztahu. Ačkoli je zrušení ve zkušební době relativně jednoduché, je i zde klíčové dodržet písemnou formu a nezapomenout na nová legislativní omezení, aby se předešlo zbytečným právním sporům.
