Příjmy klesají, ale zálohy zůstávají vysoko. Situace, kterou v roce 2025 řeší čím dál více živnostníků. Jak z toho ven, když úřady dál počítají s čísly z loňska, ale realita je úplně jinde? Tady nejde o teoretickou hrozbu. OSVČ odvádějí každý měsíc tisíce korun na zálohách, které už neodpovídají jejich aktuálnímu výdělku. A protože živnostník zpravidla není státní zaměstnanec s jistotou příjmu, tato nesrovnalost může znamenat zásadní problém pro cashflow.
Povinnost platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění vzniká hned, jakmile se člověk pustí do podnikání. A nejde o malé částky. Pro rok 2025 je minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění stanovena na 3 143 Kč, sociální pojištění pak vyžaduje měsíčně minimálně 4 759 Kč. Pokud podnikáte na vedlejší činnost, povinnost platit zdravotní zálohy odpadá, sociální je ale stanoveno alespoň na 1 496 Kč. Jenže to vše platí za předpokladu, že zálohy odpovídají současným ziskům. Co když tomu tak není?
Velmi často dochází k tomu, že živnostník měl v minulém roce mimořádně silné měsíce – uzavřel velký obchod, dostal jednorázovou zakázku, pracoval na projektu s nadprůměrnými zisky. To vše je následně promítnuto do ročního přehledu a automaticky do výpočtu záloh pro další rok. Jenže tento „příznivý“ rok už pominul a s ním i vysoké příjmy. Úřady ale dál očekávají, že každý měsíc pošlete stejnou částku. A právě tady začíná problém.
Dobrá zpráva je, že stát počítá i s touto variantou. Pokud příjmy v novém roce skutečně klesly – konkrétně o více než třetinu oproti předchozímu období – můžete požádat Českou správu sociálního zabezpečení a svou zdravotní pojišťovnu o snížení záloh. Ale není to automatické. Neuděláte-li nic, systém vám peníze dál bude strhávat, případně počítat s jejich úhradou.
Klíčovým krokem je porovnání průměrného příjmu ze tří po sobě jdoucích měsíců v roce 2024 a 2025. Pokud například v lednu až březnu 2024 činil celkový zisk 150 000 Kč a za stejné období roku 2025 už jen 65 000 Kč, pokles činí více než jednu třetinu. V takovém případě vzniká právní nárok na podání žádosti o snížení záloh. Částky však nelze snižovat libovolně – existuje zákonné minimum, pod které se jít nesmí, a právě tyto limity (4 759 Kč sociální, 3 143 Kč zdravotní) vás v konečném důsledku mohou brzdit. Zároveň platí, že nová výše záloh začne platit až od měsíce následujícího po schválení žádosti.
Podání žádosti je dnes naštěstí otázkou několika minut. Lze to zvládnout online – přes e-Portál ČSSZ, datovou schránku nebo například klientský portál VZP (Moje VZP). Úřady požadují jen několik údajů – jméno, IČO, kontaktní údaje a hlavně přehled příjmů za sledované měsíce. A nezapomeňte – žádost musí být podložena čísly. To znamená: nestačí jen říct, že se vám nedaří, ale doložit to konkrétními čísly.
Specifickou skupinou jsou podnikatelé, kteří přešli na vedlejší činnost, typicky po nástupu do zaměstnání, pobírání rodičovského příspěvku nebo důchodu. Pro ně platí úlevy i bez nutnosti žádosti. Pokud ale ještě není vedlejší činnost oficiálně uznána (například čekáte na výměr z OSSZ), platí pro vás zatím staré zálohy. V tomto „meziprostoru“ máte možnost využít právě žádost o snížení záloh z důvodu poklesu příjmů.
Dalším důležitým bodem jsou přeplatky a nedoplatky. Pokud zaplatíte víc, než bylo skutečně nutné, můžete žádat o vrácení přeplatku – a úřady mají povinnost vrátit jej do 30 dnů, pokud přesahuje 200 Kč. Stejně tak můžete požádat, aby přeplatek přešel do dalšího roku. Naopak pokud dojde k nedoplatku, musíte jej dorovnat – u zdravotního a sociálního pojištění do osmi dnů od podání přehledu, u daně z příjmů spolu s podáním přiznání.
A jaký je závěr? Pokud jste OSVČ a váš příjem klesl, nečekejte, že se úřady ozvou samy. Iniciativa je na vaší straně. Elektronické formuláře jsou dostupné, administrativa je zvládnutelná a v mnoha případech vám tento krok ušetří tisíce korun měsíčně. Třetina příjmu dolů je reálný problém – ale zároveň i legální důvod, jak si snížit výdaje, než se zase postavíte na nohy. Úřady s tím počítají. Vy byste měli taky.
