Dohled nad finančním světem prochází zásadní proměnou. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) ve své srpnové zprávě za rok 2025 potvrdil, že boj proti praní peněz a financování terorismu se přesouvá do digitálního prostoru. Zatímco ještě před pěti lety se regulátoři spoléhali na manuální analýzu, dnes je v Evropě v provozu více než 60 projektů využívajících strojové učení, big data a další pokročilé technologie. Ačkoliv se tento počet může zdát skromný, trend je jasný: do roku 2028 by digitální nástroje měly podporovat více než polovinu všech kontrolních procesů.
Cesta plná překážek: Data, rozpočty a právní nejistota
Transformace dohledu však není bez komplikací. EBA uvádí, že 47 % projektů je v ostrém provozu, 38 % je stále ve vývoji a 15 % zůstává pouze na papíře. Největší překážkou jsou samotná data – nekvalitní, nekompatibilní nebo chybějící datové sady představují zásadní problém pro celý sektor. Regulátoři se shodují, že bez standardizace dat napříč Evropskou unií zůstanou výsledky roztříštěné a obtížně porovnatelné.
K tomu se přidává právní nejistota, zejména v oblasti využívání syntetických dat a umělé inteligence při hodnocení rizik. Chybí jednotná metodika pro audit algoritmů, což komplikuje jejich právní ukotvení a praktické nasazení.
Zásadní problém představuje také propast mezi rozpočty bank a regulátorů. Průměrná banka investuje do compliance až 7 % svých provozních nákladů, což může činit i 40 milionů eur ročně. Naproti tomu regulátor, který má dohlížet na desítky takových institucí, často hospodaří s ročním IT rozpočtem pod 5 milionů eur. Tento nepoměr vytváří reálné riziko, že banky budou technologicky vždy o krok napřed.
Dopady na praxi: Rychlejší, ale nelítostnější dohled
Digitalizace dohledu se netýká pouze úředníků v Bruselu. Její dopady pocítí i soukromí investoři, podnikatelé a menší firmy. SupTech slibuje rychlejší vyšetřování podezřelých transakcí – to, co dnes trvá týdny, může být v roce 2028 vyřešeno během hodin. Pro poctivého klienta to znamená výhodu v podobě rychlejšího odblokování účtu, ale zároveň i riziko, že jakákoli anomálie bude odhalena okamžitě.
Typickým příkladem může být přeshraniční platba českého podnikatele do Turecka. Zatímco dnes by se transakce mohla ztratit v administrativním šumu, v roce 2028 ji umělá inteligence porovná s tisíci podobných operací a okamžitě vyhodnotí její rizikovost. Pokud bude transakce vyhodnocena jako podezřelá, může dojít k automatickému zablokování účtu.
Jedním z testovaných nástrojů s výrazným potenciálem je využití satelitních snímků k ověření existence firmy na udané adrese. To, co dnes provádí kontrolor osobně, zvládne technologie během několika minut.
Kritický pohled: Potenciál vs. realita
Zpráva EBA ukazuje, že Evropa se konečně vydala správným směrem. Skutečný přínos SupTechu však pocítíme až tehdy, když se podaří propojit databáze, standardizovat datové formáty a vytvořit jasná pravidla pro využívání AI v regulaci. Bez těchto kroků hrozí, že se budeme spoléhat na polofunkční technologie, které budou spíše přidávat práci, než ji usnadňovat.
Zásadní otázkou zůstává, zda se podaří překonat strukturální nerovnováhu mezi bankami a regulátory. Pokud ne, může dojít k paradoxní situaci, kdy technologicky vyspělé banky budou kontrolovány zastaralými nástroji, což oslabí důvěru v celý dohledový rámec.
