Česká koruna a právo používat hotovost by mohly získat výslovnou ústavní ochranu. Vláda tento krok zařadila do legislativních plánů na rok 2027, ale na každodenním placení se zatím nic nemění. Pro investory, movité rodiny i expaty žijící v České republice však návrh otevírá důležitější otázku: jak zachovat přístup k vlastním penězům ve světě, který stále více spoléhá na banky, mobilní aplikace a digitální infrastrukturu?
Ještě před několika lety bylo běžné mít u sebe bankovky pro každodenní výdaje. Dnes lze zaplatit telefonem, převést peníze během několika sekund a spravovat účty v několika zemích z jediné obrazovky. Pokrok je nepochybný. Digitální platby šetří čas a usnadňují život lidem, kteří podnikají, cestují nebo vlastní majetek za hranicemi České republiky. Přesto se z české hotovosti stává politické téma.
Ve výhledu legislativních prací vlády je na druhé čtvrtletí 2027 zařazen návrh ústavního zákona, který má zakotvit českou korunu a právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo. Uvedený termín se týká plánovaného předložení návrhu. Zatím však není jisté, zda změna získá potřebnou parlamentní podporu. Ústavní úprava navíc neznamená, že by bylo možné hotově zaplatit jakoukoli částku nebo že by přestala platit pravidla proti praní peněz. Důležité je rozlišovat mezi právem používat hotovost a praktickými podmínkami jejího přijímání.
Co dnes hotovost skutečně umožňuje?
České bankovky a mince již mají postavení zákonného platidla. Podle výkladu České národní banky mají obchodníci obecně povinnost tuzemskou hotovost přijímat, pokud není dán zákonný důvod k odmítnutí. Současně existují limity, které mohou překvapit i zkušeného klienta. Podle zákona o omezení plateb v hotovosti musí být platba přesahující 270 000 Kč zpravidla provedena bezhotovostně. Do limitu se započítávají relevantní platby mezi stejným poskytovatelem a příjemcem během jednoho kalendářního dne. Zákon stanoví také výjimky.
Představme si například nákup cennějšího vybavení do nemovitosti za 320 000 Kč. Kupující má peníze fyzicky k dispozici a prodávající by s jejich přijetím souhlasil. Samotná dohoda stran však nestačí, pokud transakce podléhá zákonnému limitu. V takovém případě musí být úhrada provedena bezhotovostně. Právo používat hotovost tedy není totéž co neomezené právo zaplatit bankovkami jakoukoli transakci.
Ústavní zakotvení by mohlo posílit právní ochranu hotovosti před budoucím omezováním. Jeho konkrétní význam však bude záviset na výsledném znění návrhu a na tom, jak bude navazovat na další zákony. Pro běžnou rodinu je ještě důležitější otázka, zda má přístup k penězům i v situaci, kdy obvyklý platební kanál přestane fungovat. Výpadek bankovní aplikace, ztracený telefon nebo nedostupný platební terminál nemusí představovat finanční krizi. Přesto mohou krátkodobě omezit schopnost zaplatit za základní potřeby. Hotovost v takové situaci představuje jednu z alternativ. Nepotřebuje internetové připojení ani okamžitou autorizaci banky, vyžaduje však bezpečné uložení a nese riziko krádeže nebo ztráty.
Jak chránit přístup k penězům?
Představme si domácnost s pravidelnými měsíčními výdaji 90 000 Kč. Z toho přibližně 25 000 Kč připadá na nákupy a služby, které lze v běžných podmínkách zaplatit také hotově. Pokud si rodina pro účely krátkodobé provozní rezervy ponechá například 10 000 Kč v bankovkách, představuje tato částka přibližně 40 % uvedených měsíčních hotově hrazených výdajů. Nejde o doporučenou univerzální částku ani o náhradu finanční rezervy. Je to ilustrace toho, že platební pohotovost a dlouhodobé finanční zabezpečení jsou dvě různé potřeby.
Domácnost může mít dostatečný investiční majetek, ale zároveň omezený přístup k prostředkům pro okamžitý nákup. Stejně tak může držet vysokou částku v hotovosti, která však nepřináší výnos a postupně ztrácí kupní sílu vlivem inflace. U movitějších rodin se otázka dostupnosti peněz rozšiřuje o rozložení bankovních vztahů, likviditu investic a možnost zajistit platby i při výpadku jednoho poskytovatele. Není přitom nutné stavět hotovost proti digitálním technologiím. Kvalitně nastavené finanční zázemí může kombinovat běžné bankovní účty, dostupnou rezervu, dlouhodobé investice a přiměřený objem fyzických peněz pro výjimečné situace. Podstatné je vědět, k čemu jednotlivé složky majetku slouží.
Zvláštní postavení má hotovost u expatů a mezinárodních rodin. Ti mohou využívat zahraniční banky, účty v různých měnách nebo platební služby fungující podle odlišných pravidel. V českém prostředí je proto užitečné znát nejen místní platební zvyklosti, ale také zákonné limity a rozdíl mezi českou hotovostí a platbou v zahraniční měně.
„Finanční svoboda nespočívá v tom, zda platíme bankovkou nebo telefonem. Spočívá v možnosti rozhodovat o vlastních penězích a mít k nim přístup, když je skutečně potřebujeme.“
V širším finančním plánování zůstává zásadní, aby klient nebyl zbytečně závislý na jediném poskytovateli, platebním nástroji nebo zdroji likvidity. Na webu Aisa International jsme se již zabývali také limity otevřeného bankovnictví, které ukazují, proč samotná technologická dostupnost finanční služby neznamená neomezenou odpovědnost všech zapojených institucí.
Aisa International může v rámci poskytovaných finančních a investičních služeb pomoci klientům posuzovat likviditu, investiční horizont a vhodné rozložení finančních prostředků. Nezajišťuje však provoz bankovní infrastruktury, přijímání hotovosti obchodníky ani samotné provádění plateb. Ústavní ochrana koruny a hotovosti může mít význam pro budoucí podobu českého platebního prostředí. Neměla by však zastínit skutečnost, že každá forma držení peněz má své výhody, omezení a rizika. Rozumná správa majetku proto nezačíná volbou mezi bankovkou a aplikací. Začíná otázkou, zda máte své prostředky dostupné, bezpečně uložené a rozdělené podle toho, kdy je budete potřebovat.
Časté otázky (FAQ)
1. Je právo platit hotově už zakotveno v české Ústavě?
Podle vládního legislativního výhledu má být výslovné ústavní zakotvení teprve předmětem návrhu. Česká hotovost však již nyní požívá zákonné ochrany.
2. Musí obchodník přijímat české bankovky a mince?
Obecně ano, pokud není dán zákonný důvod k odmítnutí. Česká národní banka k této otázce zveřejnila výkladové stanovisko.
3. Jaký je limit hotovostních plateb v České republice?
Obecný zákonný limit činí 270 000 Kč. Platby přesahující tuto částku musí být zpravidla provedeny bezhotovostně; zákon obsahuje i výjimky.
4. Zrušilo by ústavní právo na hotovost tento limit?
Nelze to předpokládat. Záleželo by na konečném znění ústavní změny a souvisejících zákonů.
5. Je vhodné uchovávat celou finanční rezervu v hotovosti?
Obvykle to není nutné ani praktické. Hotovost může podpořit krátkodobou dostupnost peněz, ale nese bezpečnostní rizika a nepřináší výnos.
6. Mohu v českém obchodě požadovat platbu eurem?
Česká hotovost má jiné právní postavení než zahraniční bankovky. Přijetí eur závisí na podmínkách dané transakce a souhlasu obchodníka.
7. Jak souvisí hotovost s investičním plánováním?
Především prostřednictvím likvidity a dostupnosti prostředků. Peníze určené pro okamžité výdaje mají jiný účel než dlouhodobé investiční portfolio.
Chcete prověřit, zda rozložení vašeho majetku odpovídá krátkodobým závazkům i dlouhodobým investičním cílům? Kontaktujte Aisa International a proberte s námi své finanční priority.

