Vláda plánuje vrátit hranici důchodového věku na 65 let a změnit pravidla valorizací. Pro investory, rodiny i expaty, kteří plánují finanční budoucnost v České republice, může jít o významnou změnu. Zásadní otázka však zní jinak: kolik peněz budete potřebovat, pokud se podmínky státního důchodu znovu změní? Legislativní slib totiž není totéž co dlouhodobá finanční jistota.
Důchodový věk je jedním z mála čísel, která dokážou změnit celý životní plán. Ovlivňuje, kdy člověk přestane pracovat, jak dlouho bude potřebovat vlastní prostředky a kdy začne čerpat státní penzi.
V programovém prohlášení se vláda zavázala zastropovat důchodový věk na 65 letech a upravit pravidla valorizace. Pro vlastní plán se zatím řiďte zákonným důchodovým věkem svého ročníku.
Na konkrétní podobě změny bude záležet, kterých ročníků se dotkne a kdy se případně začne uplatňovat.
Podle současné úpravy se důchodový věk postupně zvyšuje až na 67 let. U lidí narozených po roce 1988 činí důchodový věk 67 let. U starších ročníků se určuje podle roku narození a u některých žen také podle počtu vychovaných dětí. Nárok na penzi závisí i na splnění potřebné doby pojištění. Základní pravidla zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Rozdíl mezi 65 a 67 lety přitom není pouze politickým tématem. Pro domácnost představuje až 24 měsíců, během nichž se může zásadně změnit poměr pracovních příjmů, veřejné penze a vlastních úspor.
Kolik stojí dva roky nejistoty?
Představme si člověka, který chce v 65 letech ukončit pracovní kariéru. Pro zachování životní úrovně potřebuje 55 000 Kč měsíčně, včetně bydlení, běžné spotřeby, zdravotních výdajů a cestování.
Pokud by během následujících dvou let neměl pracovní příjem ani nárok na státní penzi, potřeboval by na pokrytí těchto výdajů 1 320 000 Kč.
Při měsíčních nákladech 80 000 Kč by stejná dvouletá mezera znamenala 1 920 000 Kč.
Jde o ilustrativní výpočty v dnešních cenách, bez inflace, investičních výnosů a daní. Nejde o odhad budoucí výše důchodu ani o tvrzení, že každý člověk bude muset financovat celé dva roky sám.
Ukazují ale podstatný rozdíl mezi plánovaným věkem ukončení práce a skutečným vznikem nároku na důchod.
Rozhodnutí přestat pracovat je osobní. Vznik nároku na státní penzi se řídí zákonem. Obě data se nemusejí shodovat.
Ani případné schválení hranice 65 let automaticky neříká, jaká bude výše budoucí penze. Tu ovlivňuje řada dalších okolností, včetně dob pojištění, výdělků a pravidel platných při přiznání důchodu.
Obdobně je třeba vnímat valorizace. Vyšší nominální důchod nemusí znamenat stejný růst kupní síly, pokud se zároveň změní životní náklady.
Pro lidi se zahraničními příjmy či důchodovými nároky vstupuje do hry ještě další proměnná: měna a země, ve které budou prostředky skutečně čerpat.
Britský občan žijící v Praze může mít penzijní nároky ve Spojeném království, investice v eurech a každodenní výdaje v korunách. Česká důchodová reforma pak představuje pouze jednu část jeho finanční situace.
Jak plánovat, když se pravidla mění?
Důchodový plán by neměl stát na jediném očekávaném datu. Rozumnější je pracovat s několika scénáři.
První může počítat s odchodem z práce v 65 letech. Druhý s pozdějším začátkem čerpání státní penze. Třetí s postupným omezením pracovní činnosti a částečným využíváním vlastního majetku.
Podstatné je zjistit, zda finanční rezerva a investiční portfolio umožní překlenout období mezi ukončením práce a pravidelným příjmem z penze bez nuceného prodeje dlouhodobých aktiv. Při výpočtu vycházejte z toho, kolik peněz budete mít skutečně k dispozici v potřebném termínu.
Další otázkou je délka samotného důchodu. Člověk, který odejde z práce v 65 letech a plánuje finance do 90 let, uvažuje o 25 letech života bez plného pracovního příjmu. Během takového období může inflace výrazně změnit kupní sílu původně plánované částky.
Důležité je proto nejen vytvářet kapitál, ale také promyslet, jak ho postupně čerpat. Příliš vysoké výběry v prvních letech nebo prodej investic během nepříznivého tržního období mohou dlouhodobou udržitelnost portfolia oslabit.
„Důchodová reforma může změnit datum v kalendáři. Neměla by však rozhodovat o tom, zda si člověk bude moci dovolit žít podle vlastních představ.“
U movitějších domácností navíc nejde pouze o výši úspor. Význam má likvidita majetku, měnové rozložení investic, pravidelné závazky i plánované předávání prostředků další generaci.
Vlastní finanční plánování tak není alternativou ke státnímu důchodu. Je způsobem, jak snížit závislost na rozhodnutích, která jednotlivec nemůže ovlivnit.
Na webu Aisa International jsme se již věnovali také rostoucímu zájmu o dlouhodobý investiční produkt (DIP). Takové nástroje mohou být součástí dlouhodobého investování, jejich vhodnost však vždy závisí na osobních cílech, pravidlech produktu a potřebě dostupnosti peněz.
Aisa International pomáhá klientům v rámci poskytovaných finančních a investičních služeb posuzovat dlouhodobé finanční cíle, investiční horizont, rizika a očekávané budoucí příjmy. U mezinárodních klientů je důležité zohlednit také zahraniční penzijní nároky a měnové souvislosti. Konkrétní právní či daňové otázky přeshraničních důchodů mohou vyžadovat samostatné odborné posouzení.
O podobě připravované reformy rozhodne až legislativní proces. Osobní finanční plán však není nutné odkládat do chvíle, kdy politici dosáhnou shody.
Nejdůležitější otázkou totiž není, zda stát slíbí důchod v 65 letech. Je to, zda budete mít dostatečnou svobodu rozhodnout o svém odchodu z práce sami.
Časté otázky (FAQ)
1. Bude od roku 2027 důchodový věk automaticky 65 let?
Vláda se k hranici 65 let zavázala v programovém prohlášení. Konkrétní věk a datum případné změny určí až přijatý zákon.
2. Jaký důchodový věk platí nyní?
Podle úpravy popsané ČSSZ se důchodový věk postupně zvyšuje až na 67 let. Konkrétní hranice se stanovuje podle zákonných podmínek jednotlivého pojištěnce.
3. Znamená nižší důchodový věk automaticky vyšší důchod?
Ne. Věk odchodu do důchodu a výše penze jsou různé otázky. Výši ovlivňují zejména pravidla výpočtu, doby pojištění a relevantní příjmy.
4. Kolik peněz potřebuji, pokud chci přestat pracovat dříve?
Záleží na výdajích, dalších příjmech a době do vzniku nároku na penzi. Například dva roky při výdajích 55 000 Kč měsíčně představují 1,32 milionu Kč, bez zohlednění dalších vlivů.
5. Mohu mít důchodové nároky současně v Česku a zahraničí?
Ano, za splnění příslušných podmínek. Koordinace nároků závisí na konkrétních státech, dobách pojištění a použitelných mezinárodních pravidlech.
6. Jaký význam mají vlastní investice pro důchod?
Mohou pomoci financovat období před vznikem nároku na penzi, doplňovat pravidelné příjmy a poskytovat větší flexibilitu. Nejsou však bez investičního rizika.
7. Má smysl měnit investiční strategii kvůli připravované reformě?
Samotný legislativní záměr není dostatečným důvodem k ukvapeným změnám. Smysl má především aktualizovat scénáře dlouhodobého finančního plánu a ověřit jeho odolnost vůči různým výsledkům reformy.
Chcete vědět, zda váš investiční a finanční plán obstojí i při změně důchodových pravidel? Kontaktujte Aisa International a proberte s námi své dlouhodobé finanční priority.

