Investiční poradce, obchodník s cennými papíry, investiční platforma a instituce zajišťující úschovu aktiv nemusejí být stejnou společností. Pro investory s větším portfoliem i expaty využívající přeshraniční finanční služby je důležité vědět, komu svěřují peníze, kdo eviduje jejich investice a kdo odpovídá za jednotlivé služby. Právě v těchto rozdílech se často skrývá podstatná část ochrany majetku.
Kdo má vaše peníze pod kontrolou?
Představte si investora s portfoliem v hodnotě 12 milionů Kč. S poradcem probírá investiční strategii, prostřednictvím online platformy sleduje vývoj portfolia a pravidelně dostává výpisy.
Všechno působí přehledně. Jenže komu ve skutečnosti patří účet, na němž jsou investiční nástroje vedeny? Kdo zajišťuje jejich úschovu? A na koho se má klient obrátit, pokud údaje na výpisu nesouhlasí?
Odpovědi nemusejí být totožné.
Investiční poradenství spočívá v poskytování osobních doporučení týkajících se investičních nástrojů. Zprostředkování se týká příslušných investičních služeb a úkonů vedoucích k obchodu. Instituce zajišťující úschovu nebo správu investičních nástrojů plní odlišnou úlohu.
Elektronická platforma zase může představovat především technické rozhraní, prostřednictvím kterého klient přistupuje ke svým investičním informacím nebo zadává pokyny.
Aplikace, ve které vidíte hodnotu portfolia, nemusí být institucí, která vaše investice skutečně drží.
Evropská regulace ukládá investičním firmám, které drží klientská aktiva, požadavky na jejich ochranu. Patří mezi ně odpovídající evidence, oddělení klientského majetku od vlastního majetku firmy a kontrolní mechanismy omezující riziko jeho zneužití.
Pravidla také počítají se situacemi, kdy jsou investiční nástroje uloženy prostřednictvím třetí osoby. Instituce odpovědná za jejich úschovu musí splnit příslušné požadavky na výběr a průběžné posuzování takového poskytovatele.
Neznamená to ovšem, že regulace odstraní všechna rizika nebo že hodnota investice nemůže klesnout.
Ochrana vlastnických práv je něco jiného než ochrana proti tržní ztrátě.
Co by měl investor skutečně ověřit?
Prvním krokem je rozumět smluvnímu vztahu.
Zjistěte, se kterou institucí uzavíráte smlouvu o poskytování investičních služeb, kdo přijímá vaše pokyny a kdo odpovídá za vedení nebo úschovu investičních nástrojů.
Důležité je také ověřit rozsah oprávnění jednotlivých poskytovatelů. Česká národní banka vede veřejné seznamy regulovaných a registrovaných subjektů. U přeshraničních služeb mohou hrát roli také orgány dohledu jiných evropských států.
Pro investora s větším majetkem má význam i struktura samotného portfolia.
Uvažujme klienta se 20 miliony Kč v investicích. Pokud je 80 % majetku vedeno prostřednictvím jediného poskytovatelského uspořádání, jde o 16 milionů Kč závislých na jeho provozní dostupnosti a souvisejících smluvních vztazích.
To samo o sobě neznamená, že je majetek ohrožen ztrátou nebo že musí být rozdělen mezi více institucí. Upozorňuje to ale na potřebu porozumět provozní koncentraci a možnostem přístupu k aktivům při mimořádných okolnostech.
Diverzifikace investic není automaticky totéž jako diverzifikace poskytovatelů finančních služeb.
Ptejte se také, jak jsou řešeny výpisy, nesrovnalosti v evidenci, reklamace a případný převod investic k jinému poskytovateli.
Pokud využíváte finanční platformu v zahraničí, prověřte právní subjekt, se kterým jste uzavřeli smlouvu, příslušný dohled a podmínky ochrany klientského majetku.
U investičních fondů je navíc potřeba rozlišovat úlohu správce fondu a depozitáře. Samotná existence depozitáře však neznamená garanci hodnoty investice.
„Důvěra ve finanční instituci by neměla stát pouze na tom, co klient vidí na obrazovce. Měla by vycházet z porozumění tomu, kdo za jeho majetek skutečně odpovídá.“
Úloha finančního poradce nespočívá v tom, že automaticky přebírá odpovědnost všech institucí zapojených do investičního procesu.
Aisa International pomáhá klientům v rámci poskytovaných investičních a finančních služeb rozumět investičním řešením, jejich rizikům a dlouhodobým cílům. Součástí profesionálního přístupu je také srozumitelné vysvětlení rolí jednotlivých poskytovatelů.
Odpovědnost za úschovu aktiv, vedení evidence a další konkrétní činnosti se řídí příslušnými smlouvami a právním postavením jednotlivých institucí.
Dobře nastavený vztah mezi investorem a finančními poskytovateli by měl umožnit odpovědět na základní otázky bez složitého pátrání.
Nestačí vědět, kolik má vaše portfolio hodnotu. Potřebujete také vědět, kde se nachází a kdo odpovídá za jeho ochranu.
Časté otázky (FAQ)
1. Drží investiční poradce automaticky moje peníze?
Ne. Poskytování investičního poradenství samo o sobě neznamená, že poradce zajišťuje úschovu klientských peněz nebo investičních nástrojů.
2. Je investiční platforma totéž co depozitář?
Ne nutně. Platforma může sloužit jako technické rozhraní, zatímco úschovu aktiv zajišťuje jiná instituce.
3. Znamená oddělení klientského majetku, že nemohu prodělat?
Ne. Oddělení majetku chrání vlastnická práva v rámci příslušného právního režimu. Neodstraňuje investiční ani tržní riziko.
4. Kde ověřím oprávnění investiční společnosti?
U českých poskytovatelů lze využít veřejné seznamy České národní banky. U zahraničních institucí může být relevantní registr jiného příslušného regulátora.
5. Je bezpečnější mít investice u několika poskytovatelů?
Rozložení může omezit některé provozní závislosti, ale nemusí být vhodné pro každého. Je třeba zohlednit náklady, administrativu a skutečnou strukturu investic.
6. Co znamená úschova investičních nástrojů?
Jde o službu související s držením a ochranou investičních nástrojů klienta podle příslušných právních a smluvních pravidel.
7. Co mám dělat, pokud údaje na investičním výpisu nesouhlasí?
Nesrovnalost zdokumentujte a obraťte se na instituci odpovědnou za příslušnou službu. Dále postupujte podle reklamačních podmínek a případně využijte dostupné mechanismy ochrany práv.
Chcete lépe porozumět struktuře svých investic a roli jednotlivých finančních poskytovatelů? Kontaktujte Aisa International a proberte s námi své investiční a finanční priority.

