Koncem července letošního roku zveřejnil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) podrobnou zprávu o plnění požadavků na minimální způsobilé závazky a vlastní kapitál (MREL) za 4. čtvrtletí 2024. Výsledek? Většina bank v EU splňuje nejen základní, ale i přísnější přechodné cíle – ovšem s několika varovnými signály.
Banky obecně drží MREL nad požadovanou úrovní, což znamená, že v případě jejich selhání je možné aktivovat mechanismus „bail-in“ a zachránit instituci bez přímého dopadu na daňové poplatníky. Zpráva ale upozorňuje, že struktura kapitálu a dluhů není všude stejně zdravá – některé instituce mají stále příliš vysokou koncentraci závazků u úzkého okruhu investorů.
Co čísla skutečně ukazují
Podle EBA dosahuje průměrný binding MREL (tedy závazný požadavek) u největších systémově významných bank 28,9 % TREA, u menších bank kolem 21,9 %. U bank určených k řešení formou bail-in jsou cíle vyšší, ale i tyto instituce je v průměru plní. Pouze malá skupina bank nedosahuje přechodných cílů, přičemž ve většině případů jde o instituce s výjimkou či odkladem do roku 2026.
Zajímavý je pohled na zdroje MREL – u velkých bank tvoří kapitál CET1 a AT1 spolu se subordinovaným dluhem podstatnou část požadovaných rezerv. Menší banky se více opírají o seniorní nezajištěné dluhopisy a způsobilé vklady. Tento rozdíl má praktický dopad: zatímco velká banka s rozmanitou skladbou kapitálu zvládne tržní otřesy snáz, menší instituce jsou citlivější na změny úrokových sazeb a likvidity na trhu dluhopisů.
Jaký má MREL dopad na investory a klienty bank
Pro klienta, který má v bance větší objem vkladů nebo drží její dluhopisy, je MREL nepřímým ukazatelem finanční odolnosti instituce. Banka s vysokým a diverzifikovaným MREL má větší manévrovací prostor v případě problémů – její restrukturalizace může proběhnout bez zásahu státu a bez plošného ohrožení běžných klientských vkladů (do limitu pojištění 100 000 EUR).
Z pohledu investora do bankovních dluhopisů platí, že MREL-instrumenty (zejména subordinované a „senior non-preferred“ dluhopisy) nesou vyšší výnos, ale i riziko, že budou při řešení krize odepsány nebo konvertovány na kapitál. EBA data ukazují, že u některých bank tvoří tyto nástroje až 40 % způsobilých závazků – to je dobrá zpráva pro regulatorní stabilitu, ale zároveň varování pro investory, kteří musejí počítat s vyšší pravděpodobností jejich zasažení při úpadku banky.
Pro české banky jsou čísla příznivá – všechny instituce zahrnuté do reportu plní aktuální požadavky a nedosahují na seznam problémových. I tak ale platí, že regulátor bude v roce 2025 provádět revizi metodiky MREL, což může vést k úpravám cílů a přísnější kontrole složení způsobilých závazků.
Závěr? MREL není jen suchá regulatorní zkratka – pro investory, expaty i běžné klienty je to indikátor, zda jejich banka zvládne krizi bez drastických zásahů. Číst tyto statistiky znamená vidět za horizont – a včas rozpoznat, jestli stojíte na palubě lodi s dostatečnou záchrannou výbavou.
