Evropský orgán pro bankovnictví doporučil zásadní změny v pravidlech pro kryté dluhopisy. Trh o objemu 2,5 bilionu eur, tedy zhruba tři čtvrtiny světové emise, se má stát ještě jednotnějším a bezpečnějším. Nejde o akademickou debatu – vklady investorů i ceny hypoték jsou na těchto pravidlech přímo závislé.
Nejzásadnější změnou má být omezení volnosti států při výběru aktiv, která lze do krytí zahrnout. Dosud bylo možné vkládat i málo používané typy pohledávek, což snižovalo srovnatelnost napříč zeměmi. EBA proto doporučuje ponechat pouze aktiva definovaná v článku 129 nařízení CRR. Prakticky to znamená jasnou preferenci hypoték a pohledávek vůči veřejnému sektoru před exotickými instrumenty. Investor tak bude vědět, že krytí českého či portugalského dluhopisu stojí na stejném základu.
Přísnější dohled a vyšší transparentnost
Další citlivou oblastí je role tzv. cover pool monitorů. Některé státy dovolovaly, aby tuto funkci vykonávali zaměstnanci samotné banky, což podle EBA odporuje principu nezávislosti. Nově by měli mít všichni investoři jistotu, že kontrolu provádí nezávislý subjekt.
Posílena má být také transparentnost. Přestože už dnes musejí banky zveřejňovat složení krycích portfolií, podíl nesplácených úvěrů či průměrné LTV, chybí jednotný standard. EBA podporuje širší využívání šablony ECBC Harmonised Transparency Template. Investor tak může porovnat například podíl komerčních hypoték ve Španělsku a Německu bez nutnosti studovat odlišná národní hlášení.
Změnit se mají i pravidla pro derivátové smlouvy v portfoliích. Ty chrání proti měnovým či úrokovým rizikům, ale při krachu banky mohou ztratit platnost. EBA doporučuje povinnost dodatečného kolaterálu a jmenování záložního protistrany.
Pokud by došlo k bankrotu velké evropské banky, rozdíl mezi starými a novými pravidly by byl citelný. Investor by už nebyl závislý na interním kontrolorovi banky, ale na nezávislém dohledu. A místo nejistých derivátových kontraktů by měl jistotu dodatečného zajištění. Výsledkem by bylo nižší riziko paniky na trhu a stabilnější ceny dluhopisů.
Zajímavostí je také návrh zavést režim ekvivalence pro třetí země. Pokud by například Kanada nebo Japonsko přijaly kompatibilní pravidla, jejich dluhopisy by mohly být v EU uznávány jako „European Covered Bond (Premium)“. To by otevřelo investorům nový prostor a zároveň zvýšilo konkurenci mezi emitenty.
Na stole je i možnost rozšíření o tzv. European Secured Notes – obdoba krytých dluhopisů, ale určená k financování malých a středních podniků. EBA se staví opatrně, neboť kvalita takového nástroje není zatím prověřena trhem. Přesto by mohlo jít o levnější alternativu k sekuritizaci a zajímavý kanál financování SME.
Pro investory, expaty i české fyzické osoby držící dluhopisové fondy je podstatné vědět, že pravidla se zpřísní, aby se minimalizovala rizika skrytá v rozdílech národních úprav. Z praktického hlediska to znamená, že i když se mohou emise stát dražší pro samotné banky, důvěra investorů poroste – a s ní i stabilita celého trhu.
EBA doporučuje další harmonizaci a rozvoj rámce pro kryté dluhopisy v EU. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zveřejnil dne 23. 9. 2025 své stanovisko k přezkumu rámce EU pro kryté dluhopisy na žádost Evropské komise. Rámec považuje za obecně funkční, ale doporučuje posílit harmonizaci národních úprav, zvýšit transparentnost a ochranu investorů, zjednodušit právní rámec sladěním s CRR a rozšířit jej o režim ekvivalence pro třetí země. Komise nyní na základě této analýzy předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
