Evropské banky získaly rok navíc. Přijetí přísnějších kapitálových pravidel pro tržní riziko (FRTB) bylo odloženo do ledna 2027. Na první pohled drobný technický posun, ve skutečnosti ale krok s přímým dopadem na investory, akcionáře i klienty bank.
Proč byl odklad nevyhnutelný
Evropská unie původně plánovala ostrý start FRTB už v roce 2026. Tento rámec měl změnit způsob, jakým banky měří tržní riziko, tedy riziko spojené s kolísáním cen akcií, dluhopisů, derivátů a dalších obchodovatelných aktiv. Podle propočtů Evropského orgánu pro bankovnictví by zavedení FRTB znamenalo v průměru nárůst kapitálových požadavků o 20–30 %, což by bankám znásobilo náklady na obchodování. Jen u největších hráčů by šlo o desítky miliard eur navíc.
Odklad o rok není jen projevem benevolence. Hlavním důvodem je fakt, že Spojené státy a další významná finanční centra ještě finální implementaci FRTB nezavedly. Pokud by Evropa zpřísnila pravidla jako první, banky z EU by se dostaly do zjevné konkurenční nevýhody. Regulátor proto raději zvolil „čekací strategii“.
Co to znamená pro investory
Krátkodobě zůstane prostředí stabilní. Banky budou dál vykazovat kapitálové požadavky podle dosavadního rámce CRR. To znamená, že náklady na obchodování a financování se nezvýší hned v roce 2026. Investoři tak mohou očekávat, že dostupnost úvěrů a ceny hypoték zůstanou ještě jeden rok příznivější.
Dlouhodobě ale tlak přijde. Jakmile FRTB vstoupí v platnost, zvýšené kapitálové nároky se přelijí do cen finančních produktů. Pokud dnes banka potřebuje držet na každých 100 milionů eur rizikových aktiv kapitál ve výši 8 milionů, po náběhu FRTB to může být 10–11 milionů. Tato částka se promítne do marží, úroků a poplatků.
Z pohledu privátního investora či expata je důležité počítat s tím, že dlouhodobé investice se stanou o něco nákladnějšími, protože banky promítnou vyšší kapitálové polštáře do cen služeb. Zároveň se ale sníží pravděpodobnost, že při větších tržních otřesech budou banky nuceny sahat k rychlým a drastickým prodejům aktiv.
Praktické rady
Pokud investor zvažuje větší dluhopisové nebo akciové nákupy prostřednictvím bank, může být rok 2026 poslední šancí využít relativně nižší nákladovost. Refinancování hypotéky či úvěru na investiční nemovitost se může vyplatit před koncem roku 2026, než začnou banky promítat nové kapitálové požadavky do sazeb.
Naopak pro konzervativní klienty může být pozitivní, že od roku 2027 budou evropské banky ještě lépe kapitálově vybavené, což zvýší jejich odolnost vůči krizím. V praxi to znamená menší riziko pádu banky a větší jistotu pro vkladatele.
Pokud by jiné jurisdikce FRTB nezavedly, vznikla by nerovnováha. Evropské banky by byly zatíženy vyššími náklady, což by mohlo vést k přesunu části obchodních aktivit mimo EU. Tím by se zhoršila likvidita evropských trhů a investoři by čelili horším podmínkám. Proto je důležité sledovat, zda se k EU připojí i USA či Velká Británie.
Zajímavý detail
FRTB není jen o číslech. Jeho jádrem je změna metodiky měření rizika. Banky už nebudou moci spoléhat na jednoduché modely, ale budou muset používat komplexní interní výpočty, které podléhají schválení regulátora. Pro drobného investora to zní vzdáleně, ale ve výsledku to znamená, že stabilita portfolií bank se bude počítat přesněji než kdy dřív.
