FATF, globální strážce boje proti praní peněz, 3. září 2026 zveřejnil zprávu, která popisuje, jak profesionální pračky peněz čím dál častěji využívají hawalu a další neformální platební sítě a jak se tyto sítě prolínají s běžným bankovním systémem. Pro klienty s majetkem a příjmy ve více zemích to není akademická otázka: mění se totiž to, jak banky a finanční instituce posuzují každý přeshraniční převod, ať už jde o rodinnou podporu, obchodní platbu nebo správu investic v zahraničí. Kdo tomu rozumí včas, dokáže se zvýšené kontrole vyhnout nebo jí čelit s připravenou dokumentací.
Podle zprávy Investigating Professional Money Laundering, Underground Banking, and the Use of Hawala and Other Similar Service Providers eviduje underground banking nebo obdobné služby (HOSSP) na svém území skoro 90 procent ze 46 dotázaných jurisdikcí. Více než 80 procent z nich je označuje za jeden z hlavních kanálů profesionálního praní peněz, hned za zneužíváním schránkových firem (67 procent) a obchodním praním peněz přes fakturaci (36 procent). Underground banking sám o sobě přitom nikdy nebyl ilegální v principu, problémem je jeho zneužití.
Fungování je jednoduché a právě proto tak odolné: klient v jedné zemi předá hotovost nebo hodnotu místnímu zprostředkovateli, ten pošle instrukci svému protějšku v cílové zemi, dnes čím dál častěji přes šifrované aplikace, a peníze se vyplatí příjemci, aniž by přes hranici fyzicky nebo elektronicky putoval jediný cent. Zprostředkovatelé si účtují provizi mezi 0,5 a 5 procenty a vzájemné dluhy vyrovnávají později, často přes obchod, hotovostní kurýry nebo, a to je nejnovější trend popsaný ve zprávě, přes stablecoiny, virtuální IBAN, předplacené karty nebo fintech platformy. FATF tomu říká digitální hawala: stejný princip, jen s rychlostí a dosahem moderních technologií.
Proč se to týká i legitimních klientů?
Zpráva výslovně uvádí, že hawala a podobné sítě slouží i naprosto legálním účelům, migrantům, diasporám i obchodníkům bez přístupu k bankovním službám. Jenže hranice mezi legitimním a zneužitým převodem je pro banku prakticky nerozeznatelná bez dokumentace. Proto se zesiluje kontrola právě u nástrojů, které zpráva označuje za rizikové vstupní a výstupní body: virtuální IBAN, předplacené karty, platební instituce a účty vedené na jméno nastrčených osob. Pokud běžně platíte rodině v zahraničí, financujete obchodní partnery v regionech s vysokým podílem neformálních převodů (zpráva jmenuje především Asii, západní Evropu a západní Afriku) nebo využíváte více platebních platforem najednou, spadáte do vzorce, který si dnes banky hlídají mnohem pečlivěji než před rokem.
Zajímavé, a pro klienty s poradci nepříjemné, je zjištění, že roste počet případů, kdy neobvyklé převody bez jasného ekonomického účelu směřují právě k právníkům, účetním nebo realitním makléřům. Znamená to jediné: i výběr a transparentnost vašich profesionálních poradců je dnes součástí vašeho compliance profilu, ne jen soukromá volba.
„Bance nezáleží na tom, jak legální vaše peníze jsou. Záleží jí na tom, jak rychle to dokážete prokázat.“
Co s tím udělat už teď?
Každý přeshraniční převod nad rámec běžné platby by měl mít jasně doložitelný ekonomický důvod – smlouvu, fakturu nebo darovací důvod, uložený tak, abyste ho našli do pěti minut, ne do pěti dní. Pokud část rodinného majetku nebo firmy prochází zeměmi s vysokým podílem neformálních převodů, nechte si strukturu prověřit dřív, než na ni upozorní banka sama. Reaktivní vysvětlování pod tlakem vždy vypadá hůř než proaktivní transparentnost.
Stejně tak má smysl omezit roztříštěnost plateb mezi virtuálními IBANy, předplacenými kartami a několika platebními aplikacemi, pokud za tím nestojí jasný obchodní důvod – právě tuto kombinaci nástrojů FATF označuje za typický vstupní bod zneužitých sítí do regulovaného systému. Aisa International v této situaci nefunguje jako technický zpracovatel převodů ani schvalovatel jednotlivých plateb, to je úloha bank a licencovaných poskytovatelů. Naší rolí je nezávislý dohled nad strategií: pomůžeme nastavit strukturu majetku a mezinárodních toků tak, aby byla srozumitelná, obhajitelná a odolná vůči rostoucí regulatorní pozornosti, ať už jde o řízení rizik, revizi poradenských vztahů nebo koordinaci s technickými poskytovateli, kteří konkrétní reporting zajišťují.
Pokud vaše převody pravidelně míří do regionů s vysokým podílem neformálního bankovnictví, počítejte s tím, že banka bude žádat doplňující dokumentaci – i u zcela legitimní transakce. Připravenost tady šetří týdny čekání.
Časté otázky
Co přesně je hawala?
Neformální systém převodu hodnoty mezi zprostředkovateli ve dvou zemích, který funguje bez fyzického pohybu peněz přes hranici. Dluhy mezi zprostředkovateli se vyrovnávají později obchodem, hotovostí nebo dnes čím dál častěji digitálně.
Je používání hawaly nezákonné?
Samotný princip ne, ale poskytování neregistrovaných služeb tohoto typu je trestné téměř ve všech zemích, včetně Česka. Zneužití k praní peněz je vždy nelegální bez ohledu na to, kde k němu dojde.
Znamená zpráva FATF, že moje rodinné převody do zahraničí jsou podezřelé?
Ne automaticky. Riziko roste tam, kde chybí dokumentace a jasný ekonomický důvod transakce, ne u samotné existence přeshraničního převodu.
Dotýká se to i klientů bez vazby na Blízký východ, Asii nebo Afriku?
Ano, nepřímo. Přísnější standardy due diligence, které si banky kvůli zprávě nastavují, se typicky aplikují plošně na všechny přeshraniční klienty, nejen na ty z rizikových regionů.
Jak pozná klient, že se stal předmětem zesíleného prověřování?
Nejčastějším signálem je žádost banky o doplnění dokumentů k převodu, dotaz na původ prostředků nebo dočasné pozastavení platby do vyjasnění.
Může mi s tím pomoct nezávislý poradce?
Ano. Správně nastavená struktura majetku a dokumentace mezinárodních toků výrazně snižuje riziko, že vás banka zastaví kvůli neúplným informacím.
