Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vydal v srpnu tzv. no-action letter k povinnosti zveřejňování informací o ESG rizicích podle nařízení CRR3. Tento krok je klíčový, protože od 1. ledna 2025 se povinnost zveřejňovat data o environmentálních, sociálních a správních rizicích rozšiřuje i na menší banky. EBA však dočasně doporučuje dohledovým orgánům, aby nevymáhaly plné plnění některých technických šablon.
Pro banky to znamená zásadní úlevu – bez ní by musely implementovat složitá IT řešení, která by se už během několika měsíců mohla změnit. Je však důležité zdůraznit, že tato benevolence není plošným odpuštěním povinností, ale pouze jejich odkladem. Zveřejňování ESG dat zůstává povinné a banky, které by ho ignorovaly, riskují budoucí sankce.
Co se mění pro banky?
Nařízení CRR3 výrazně rozšířilo článek 449a a nově ukládá povinnost zveřejňovat ESG rizika všem institucím, nejen těm kotovaným na burze. Jde o zlomový okamžik – zatímco dosud se povinnost týkala především velkých hráčů, od ledna 2025 se do režimu dostávají i menší banky s bilancí kolem několika miliard eur. To znamená, že náklady na zajištění reportingu se skokově zvýší i u těch, kteří dosud investovali do jiných priorit.
Podle odhadů Evropské komise činí průměrná implementace nových reportovacích standardů 0,05 % bilanční sumy banky ročně. U instituce s bilancí 10 miliard eur tak jde o náklady ve výši 5 milionů eur ročně, což může pohltit zisk menší regionální banky. Není tedy divu, že bankovní sektor proti takové zátěži protestuje.
No-action letter se konkrétně zaměřuje na šablony EU6–EU10 a vybrané sloupce v šablonách EU1 a EU4, které jsou technicky nejsložitější. Bez jejich dočasného odložení by banky mohly mít potíže s dodržením termínu.
Paradox regulace a dopady na klienty
Krátkodobě by banka, která povinnost ignoruje, mohla ušetřit. Dlouhodobě ale riskuje dvojí postih: sankce ze strany dohledu a ztrátu důvěry investorů, kteří ESG reporting vnímají jako součást hodnocení stability. Studie Evropské centrální banky z června 2025 ukázala, že banky s kvalitním ESG reportingem mají o 12 % nižší náklady na financování. Ti, kteří data nezveřejní, tak platí dražší úroky na kapitálových trzích.
Zajímavý paradox spočívá v tom, že regulace má přinést větší transparentnost, ale v přechodném období způsobuje chaos. Pokud by EBA no-action letter nevydala, existovalo by reálné riziko, že banky budou dodávat neúplná či nekonzistentní data jen proto, aby splnily termín. Výsledkem by byla čísla bez vypovídací hodnoty, což je přesný opak cíle směrnice.
Pro klienty bank to znamená jediné: jejich instituce nyní řeší obrovské investice do IT systémů, které sice nemají přímý dopad na kvalitu služeb, ale mohou ovlivnit cenu úvěrů nebo poplatků. Část těchto nákladů se totiž vždy přenese na koncové zákazníky.
