Dánsko dnes drží nejvyšší sektorovou kapitálovou rezervu v Evropě – 7 % na úvěry spojené s nemovitostmi. Česká národní banka (ČNB) naproti tomu tento nástroj zatím nenasadila, i když přes 60 % všech bankovních úvěrů u nás směřuje do financování bydlení či komerčních objektů. Co to znamená pro stabilitu bank a pro běžné klienty?
Po pádu banky Lehman Brothers v roce 2008 se ukázalo, že systémová rizika dokážou rozložit i zdánlivě zdravé finanční domy. Sektorová kapitálová rezerva (sSyRB) patří k novým nástrojům centrálních bank, které mají podobné dominové reakci zabránit. Jde o povinnost bank držet na určité typy úvěrů více vlastního kapitálu než na jiné, typicky u hypoték a úvěrů spojených s realitami.
Jak to funguje v Evropě
Podle dat Evropské centrální banky používá sSyRB k polovině roku 2025 už deset zemí EU. Rozpětí sazeb je obrovské, od 0,5 % ve Slovinsku až po 7 % v Dánsku. Tyto rozdíly ukazují, že jednotlivé ekonomiky čelí zcela odlišným rizikům.
- Belgie sice snížila rezervu z 9 % na 6 %, ale jen díky tomu, že ceny bytů přestaly tak rychle růst a klesl poměr výše hypotéky k hodnotě nemovitosti (LTV).
- Německo používá 1% rezervu na hypotéky, protože ceny bytů byly v roce 2022 nadhodnoceny o 20–35 %. Ačkoli se trh ochladil, Bundesbanka stále vidí důvod držet tento polštář.
- Itálie letos zavedla jednotnou 1% rezervu na všechny domácí úvěry, což je krok motivovaný geopolitickými riziky a vysokou závislostí ekonomiky na bankovním financování.
- Francie se vydala jinou cestou: 3% rezervu cílila na silně zadlužené velké podniky, nikoli na hypotéky. Tento příklad ukazuje, že nástroj lze použít pro širší strukturální rizika, nejen pro bydlení.
Proč ČNB zatím váhá
V Česku je situace paradoxní. Šedesát procent všech úvěrů podnikům i domácnostem souvisí s nemovitostmi. Přesto ČNB sektorovou rezervu zatím nenasadila. Argumentuje tím, že rizika jsou pokryta jinými opatřeními, jako jsou limity LTV, požadavky podle Pilíře 2 a proticyklická rezerva, která je aktuálně 1,75 %. ČNB tedy věří, že kombinace těchto pravidel poskytuje dostatečnou ochranu.
Zavedení 2% sSyRB na hypotéky by pro banky znamenalo, že na každých 100 miliard nových úvěrů by musely vyčlenit další 2 miliardy vlastního kapitálu, které by nemohly použít na dividendy nebo expanzi. To by se projevilo na vyšších úrocích pro klienty. V Dánsku se po zavedení sedmiprocentní rezervy úroky na hypotečním trhu zvýšily zhruba o 0,2 procentního bodu.
Jádro sporu spočívá v tom, zda je lepší brzdit už teď, nebo čekat na signály přehřívání trhu. ČNB se zatím staví spíše konzervativně a spoléhá na jiná pravidla.
Bankovní sektor v ČR patří mezi nejstabilnější v EU s kapitálovou přiměřeností kolem 20 %. To dává ČNB prostor otálet. Zkušenost Dánska ale ukazuje, že čas na zavedení rezervy se může objevit náhle a bez varování, a to zejména v situaci, kdy se rizika na trhu s nemovitostmi prudce mění.
