Zdanění dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ) je pro zaměstnavatele a jejich externí spolupracovníky jedním z nejčastěji řešených daňových témat. Situace se stala ještě komplexnější s příchodem legislativních změn platných od 1. ledna 2025.
Tyto změny zásadně mění dosavadní fixní limity, které určovaly, zda se z příjmu odvede srážková daň, a zavádějí dynamický systém navázaný na průměrnou mzdu. Cílem je propojit daňový limit s účastí na nemocenském pojištění. Je proto klíčové, aby se zaměstnavatelé a zaměstnanci v nových pravidlech správně orientovali, zejména v situaci, kdy nebylo podepsáno prohlášení k dani.
Základní princip: Když není podepsané prohlášení k dani
Pokud u vás zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k zákona o daních z příjmů), je nutné si pamatovat jedno základní pravidlo: plátce daně (zaměstnavatel) nemůže uplatnit žádné měsíční slevy na dani ani daňová zvýhodnění. To znamená, že zaměstnanec nemůže hned získat výhodu například základní slevy na poplatníka.
V takovém případě se příjem zdaní jedním ze dvou způsobů, v závislosti na jeho výši a typu dohody:
- Zálohou na daň (15 %): Pokud kumulativní měsíční příjem překročí zákonný dynamický limit. Záloha se vypočte z tzv. superhrubé mzdy, tj. ze základu navýšeného o povinné pojistné (pokud se platí).
- Srážkovou daní (15 %): Pokud kumulativní měsíční příjem nepřekročí zákonný dynamický limit.
Srážková daň je pro zaměstnavatele konečným zdaněním. Zaměstnanec se o něj nemusí starat, pokud nechce. Má však možnost získat sraženou daň zpět a uplatnit slevy, což si vysvětlíme později.
Novinky od 1. ledna 2025: Dynamické limity pro DPP a DPČ
Zásadní změnou pro rok 2025 je, že pevné limity pro srážkovou daň, které platily v předchozích letech (např. 10 000 Kč pro DPP v roce 2024), byly nahrazeny proměnnými částkami odvozenými od průměrné měsíční mzdy.
- U DPP tak byl limit navýšen z 10 000 Kč na 11 500 Kč.
- U DPČ byl limit navýšen ze 4 000 Kč na 4 500 Kč.
Klíčový rozdíl: Zaměstnavatel musí kumulativně sledovat příjem zaměstnance z každého typu dohody v daném kalendářním měsíci. Jakmile součet odměn limitu dosáhne nebo jej překročí, celý příjem (nikoli jen část nad limit) se musí zdanit zálohovou daní. To platí i v případě, že se jedná o více vyplacených odměn v jednom měsíci (např. záloha a doplatek).
Jak vypočítat srážkovou daň v praxi?
Výpočet srážkové daně je poměrně jednoduchý. Použije se 15% sazba daně, která se aplikuje na základ daně.
- Základ daně se pro účely srážkové daně zaokrouhluje na celé koruny dolů.
- Srážková daň se poté vypočte ze základu daně a zaokrouhlí se na celé koruny dolů.
Příklad (DPP, rok 2025): Zaměstnanec na DPP vydělal 10 000 Kč (limit 11 500 Kč nepřekročen) a nepodepsal prohlášení k dani.
- Základ daně: 10 000 Kč.
- Srážková daň: .
- Výplata: Zaměstnavatel srazí 1 500 Kč a vyplatí zaměstnanci 8 500 Kč. Daň odvede finančnímu úřadu.
Příklad (DPP, rok 2025, nad limit): Zaměstnanec na DPP vydělal 12 000 Kč (limit 11 500 Kč překročen).
- Postup: Celý příjem (12 000 Kč) podléhá zálohové dani a potenciálně pojistnému, je-li splněna hranice pro účast na pojištění. Pokud by šlo o jediné zaměstnání a po podepsání prohlášení v následujícím měsíci by mohla být uplatněna sleva, čistá odměna se může mírně zvýšit.
Dvě cesty, jak získat sraženou daň zpět
Pro zaměstnavatele je srážková daň konečná. Pro zaměstnance však existují po skončení zdaňovacího období dvě možnosti, jak získat sraženou daň zpět a uplatnit slevy, které nemohly být uplatněny během roku (např. slevu na poplatníka).
- Podání daňového přiznání:
- Zaměstnanec se rozhodne podat si daňové přiznání.
- V něm uvede veškeré příjmy zdaněné srážkovou daní a uplatní si všechny nároky na slevy a daňová zvýhodnění (např. slevu na poplatníka, na studenta, na vyživované dítě, na manžela/manželku).
- Sražená daň se mu započítá na celkovou daňovou povinnost, a pokud vznikne přeplatek, finanční úřad mu jej vrátí. K přiznání je nutné doložit potvrzení od zaměstnavatele o sražené dani.
- Roční zúčtování záloh na daň:
- Pokud zaměstnanec během roku neměl žádné jiné zdanitelné příjmy (kromě těch zdaněných srážkovou daní nebo zálohou u téhož plátce), může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování.
- Tuto žádost musí podat do 15. února následujícího roku.
- Spolu s ní předloží i prohlášení k dani, ve kterém prokáže nároky na slevy.
- Zaměstnavatel provede roční zúčtování a přeplatek na dani vyplatí zaměstnanci.
Shrnutí a doporučení pro zaměstnavatele i zaměstnance
S přechodem na dynamické limity je správa dohod bez prohlášení k dani složitější, ale ne nemožná.
- Zaměstnavatelé musí nově sledovat průměrnou mzdu a z ní odvozené roční limity. Musí správně posuzovat, zda se uplatní srážková daň, nebo záloha na daň, a to na základě kumulativního měsíčního příjmu z daného typu dohody. Je klíčové správně nastavit mzdový software a hlídat součty odměn v jednom měsíci.
- Zaměstnanci by měli být informováni o tom, jak se jejich příjem daní. I když se na první pohled zdá, že srážková daň je nevratná, mají dvě cesty, jak si ji po skončení roku nárokovat zpět a uplatnit si všechny nároky na slevy.
- Souběh dohod: Limity se sledují odděleně u každého plátce daně. Pokud má zaměstnanec více dohod u různých firem a u žádné nepřekročí limit, obě firmy aplikují srážkovou daň. Zaměstnanec pak musí podat daňové přiznání, pokud chce uplatnit slevy.
Správné a transparentní nastavení pravidel nejenže předchází problémům s finančními úřady, ale také buduje důvěru a spokojenost mezi zaměstnavatelem a jeho externími spolupracovníky.
