Novela zákona č. 280/2025 zásadně mění pravidla pro pobočky zahraničních bank v České republice. Česká národní banka (ČNB) získává silnější pravomoci a banky z třetích zemí musí nově splňovat přísnější kapitálové i organizační požadavky. Klienti by měli těmto změnám věnovat pozornost, protože mohou ovlivnit stabilitu i dostupnost některých finančních služeb.
Přísnější režim pro banky z mimoevropských států
Zahraniční banky z mimoevropských států budou nově rozděleny do dvou kategorií. Ty větší a systémově významné musí nově prokázat kapitál minimálně ve výši 30 milionů eur, zavést detailní řízení rizik a udržovat likviditu stejně jako české banky. Menší pobočky budou mít mírnější režim, ale stále pod přímým dohledem ČNB.
Pro klienty to v praxi znamená, že vklad u takové banky se bude řídit přísnějšími pravidly. Pokud banka nabídne lákavý úrok na termínovaném vkladu, bude muset současně doložit, že má dostatečný kapitál a likviditu. To může vést k omezení nabídky atraktivních produktů, protože slabší banky mohou trh opustit. Podle odhadů České bankovní asociace se opatření dotkne přibližně 12 % depozit, které jsou nyní drženy v pobočkách bank ze třetích zemí.
Nové povinnosti a jejich reálný dopad
ČNB nově získává pravomoc požadovat po bankách dodatečné informace, ukládat nápravná opatření či dokonce vyžadovat založení samostatné dceřiné společnosti v ČR. Tento krok není jen formální – pokud by zahraniční banka působila příliš rizikově, může být donucena převést aktiva pod českou právnickou osobu, což zvýší její náklady.
Kdo na to v konečném důsledku doplatí? Vyšší regulační zátěž se může projevit na poplatcích a úrokových sazbách pro klienty. Příklad z praxe ukazuje, že pokud bude banka nucena navýšit kapitál, bude muset tyto náklady pokrýt, což často znamená zvýšení poplatků za vedení účtu nebo snížení atraktivních úroků.
Další novinkou je povinné hodnocení vhodnosti členů vedení bank, a to nejen u českých, ale i u zahraničních holdingů. Pro ČNB to znamená posuzování manažerů, kteří nikdy v ČR nepůsobili. Nabízí se otázka, zda dokáže efektivně vyhodnotit jejich kompetence, nebo se proces zvrhne v byrokratické prověřování.
Co by měl klient vědět?
Pokud se rozhodnete pro banku z třetí země, měli byste si ověřit, zda spadá do přísnější kategorie. Stabilita nabídky je sice vyšší, ale může být na úkor poplatků. Naopak, pokud banka spadá do mírnějšího režimu, existuje riziko, že může český trh časem opustit, stejně jako v minulosti v jiných zemích EU. Evropská komise uvádí, že kvůli přísnějším regulacím odešlo v letech 2010–2020 z evropského trhu více než 40 poboček bank ze třetích zemí.
Klienti by se tedy měli dívat nejen na lákavé úroky, ale i na stabilitu instituce a její vztah s regulátorem. Pro běžné klienty to může znamenat paradox: vyšší ochranu vkladů, ale zároveň menší konkurenci a horší podmínky. Novela má proto dvojsečný efekt – stabilizuje trh, ale zároveň omezuje jeho pestrost.
Banky by měly začít připravovat krizové scénáře. Klientům se naopak doporučuje sledovat web ČNB, kde jsou zveřejňována rozhodnutí o licencích a dohledových opatřeních.
