Nařízení Komise (EU) 2025/790 a 2025/791 přinášejí změnu, na kterou finanční trh dlouho čekal a zároveň se jí obával. Od 28. srpna 2025 se zásadně promění způsob, jakým budou v EU fungovat kolegia orgánů dohledu. Jde o platformy, kde se setkávají národní regulátoři, centrální banky a evropské instituce, aby společně koordinovaly dohled nad přeshraničními bankovními skupinami.
Nová pravidla znamenají konec starých formulářů a nejasných procedur. Každá banka s mezinárodní působností musí nově počítat s detailním mapováním celé skupiny, povinnou krizovou komunikací a přísnější koordinací mezi dohlížejícími orgány. Prakticky to znamená více povinností a rychlejší reakce, ale i méně prostoru pro improvizaci.
Co se mění?
- Nařízení 2025/790 nahrazuje staré nařízení 2016/99 a zavádí přesné šablony pro výměnu informací a seznam povinných kontaktů, včetně krizových telefonních linek. V případě náhlého problému mateřské banky tak regulační orgány v Praze, Vídni či Frankfurtu musí být schopny si během hodin předat stejné údaje. Chybět nesmí ani seznam ukazatelů včasného varování, který zahrnuje kapitálové poměry, likviditu nebo rychlý nárůst expozic v rizikových sektorech.
- Nařízení 2025/791 jde ještě dál – upřesňuje podmínky, za jakých mohou kolegia efektivně fungovat. Například pokud česká pobočka zahraniční banky vykáže ztrátu přesahující 5 % svého kapitálu, dohled v ČR má povinnost okamžitě informovat ostatní členy kolegia. Tento mechanismus má bránit situacím, kdy se problémy lokálních jednotek dlouho skrývaly v účetnictví a odhalily se, až když bylo pozdě.
Efektivní komunikace v krizi
Představme si scénář, že mateřská banka s centrálou v Itálii čelí kybernetickému útoku. Nová pravidla ukládají, že český dohled obdrží stejnou informaci jako regulátor v Římě – a to v reálném čase. Pokud by banka držela v Česku vklady 50 miliard korun, znamená to, že klienti nemusí čekat na pozdější tiskové zprávy, ale informace o stavu by měly být dostupné okamžitě.
Zavádí se také povinnost písemných dohod o koordinaci. Ty určují, kdo má v krizové situaci rozhodující slovo. Zjednodušeně řečeno: už nebude možné, aby každý regulátor postupoval jinak. Pro investory i klienty bank je to jistota, že v případě otřesů nebude docházet k chaotickým reakcím, ale k řízeným krokům podle předem dohodnutého scénáře.
Náklady a přínosy
Evropská centrální banka odhaduje, že díky standardizaci postupů klesnou náklady bank na komunikaci s regulátory až o 12 %. Na druhou stranu je ale nutné investovat do IT systémů, které jsou schopné generovat nové reporty. Pro středně velkou banku to podle studie EBA znamená roční náklady kolem 1,8 milionu eur.
Kuriózní je, že součástí nařízení je i povinnost zveřejňovat aktualizované kontaktní seznamy – včetně pohotovostních čísel. Pokud se regulační pracovník v neděli večer nedovolá na uvedený mobil, jde o porušení předpisů. Takto detailní požadavky v evropské legislativě dosud chyběly.
Dopady na menší pobočky a klienty
Z pohledu menších poboček může být nová regulace přehnaně zatěžující. Například české pobočky, které samy o sobě nemají systémový význam, musejí zavést stejnou infrastrukturu jako velké bankovní domy. Otázkou zůstává, zda zvýšené náklady nebudou nakonec přeneseny na klienty formou vyšších poplatků.
Pro investory a běžné klienty je ale poselství jasné: transparentnost se zvyšuje a riziko překvapivých bankrotů se snižuje. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že evropský dohled se stává stále centralizovanější a pro národní orgány zůstává méně prostoru pro vlastní uvážení.
