Ministerstvo financí 1. září 2026 zveřejnilo návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize v pojišťovnictví, tentokrát už po vypořádání připomínek z meziresortního řízení. Zákon přenáší do českého práva unijní směrnici IRRD a poprvé dává pojišťovnám a zajišťovnám totéž, co banky mají už patnáct let: pevný postup pro to, co se stane, když se instituce dostane do vážných potíží. Pro klienty, kteří mají významnou část majetku uloženou v životním pojištění nebo investičním pojistném produktu, to není jen legislativní novinka, je to rámec, který nakonec určí, co se s jejich smlouvou stane v krajním scénáři.
Podobnou logiku zavedla Evropská unie pro banky po finanční krizi, kolem roku 2014, jako reakci na to, že padající banky se dřív zachraňovaly hlavně z peněz daňových poplatníků. Pojišťovnictví si na svou verzi tohoto rámce počkalo o víc než deset let déle, což samo o sobě ledacos říká o tom, jak dlouho regulaci trvá dohnat rizika, která už dávno existují.
Základní konstrukce zůstala po připomínkách stejná: Česká národní banka bude orgánem příslušným k řešení krize, vybrané pojišťovny a zajišťovny budou muset mít preventivní ozdravné plány, tedy vlastní scénář, jak by řešily zhoršující se finanční situaci, a ČNB k nim navíc připraví plány řešení krize a bude mít k dispozici rezoluční nástroje. Financování má zajišťovat nový Fond pro řešení krize pojišťoven, do kterého budou pojišťovny přispívat, a to podle podobné logiky, jakou dnes znají banky z bankovní unie.
Zajímavé jsou konkrétní úpravy, které připomínkové řízení do návrhu vneslo. Okruh povinných osob se rozšířil o pojišťovací holdingové společnosti se sídlem v jiné zemi EU, pokud nad celou skupinou dohlíží právě ČNB, tedy dopad má i na struktury, které v Česku sídlo nemají. Zpřesnila se pravidla pro takzvaného zvláštního správce, kterého bude jmenovat výhradně ČNB. A posílila se právní jistota kolem oceňování při použití rezolučních nástrojů: ocenění nebo předběžný odhad hodnoty půjde napadnout jen společně s rozhodnutím o samotném opatření, ne samostatně. To zrychlí proces, ale zároveň to zužuje prostor, ve kterém by mohl věřitel nebo klient ocenění zpochybnit zvlášť.
Ne všechny připomínky ale prošly. Pojišťovny žádaly zvýšit maximální podíl ročního příspěvku do fondu, který lze hradit neodvolatelným platebním příslibem místo skutečné hotovosti, ze 70 na 80 procent. Ministerstvo to odmítlo, limit zůstává na 70 procentech, tedy nejméně 30 procent příspěvku musí být reálná hotovost. I tahle drobná čísla nakonec ovlivní, jak rychle a jak nákladně bude fond při skutečné krizi použitelný.
Co to znamená pro vaši pojistku?
Zákon zatím není platný, jde o návrh po meziresortním řízení, který ještě musí projít vládou a parlamentem, navrhovaná účinnost je 30. ledna 2027 a termín se v legislativním procesu běžně posouvá. Přesto už teď dává smysl zjistit, jestli se dotýká právě vaší pojišťovny. Ne každá instituce bude mezi vybranými, u kterých se preventivní ozdravné plánování vyžaduje, podobně jako v bankovnictví jde primárně o větší a systémově významnější hráče. Představte si klienta s investičním životním pojištěním v hodnotě několika milionů korun u nadnárodní pojišťovací skupiny: v krajním scénáři by o osudu jeho smlouvy nerozhodovala jen mateřská pojišťovna, ale orgán dohledu nad celou skupinou, který nemusí sídlit v Česku.
„Pojišťovnictví dostává to, co bankovnictví má už patnáct let: plán pro den, kdy věci nepůjdou podle plánu.“
Na co si dát pozor, než zákon nabude účinnosti?
Existence rezolučního rámce není totéž co záruka výplaty, jde o nástroj pro řízený a předvídatelný postup, ne o pojištění vkladů v jiném kabátě. Pokud máte významnou část majetku v pojistných produktech, má smysl se zeptat pojišťovny přímo, jestli spadá mezi instituce s povinností ozdravného plánování, a jak by se rezoluční nástroje mohly dotknout právě vaší smlouvy. Aisa International v tomto kontextu nezpracovává rezoluční plány ani nehodnotí jednotlivé pojišťovny za regulátora, naší rolí je nezávisle posoudit, jak jsou vaše pojistné produkty a struktura majetku vůči podobným scénářům odolné, a doporučit, na co se dál zeptat přímo u pojistitele.
Pokud máte významnou část majetku v životním nebo investičním pojištění, zjistěte u svého pojistitele, zda bude patřit mezi instituce podléhající novým ozdravným plánům. Než zákon nabude účinnosti, je čas se zeptat, ne až potom.
Časté otázky
- Co je IRRD a proč se týká i českého trhu?
Unijní směrnice zavádějící jednotný rámec pro prevenci a řešení krize pojišťoven, kterou musí každý členský stát včetně Česka převést do vlastního zákona.
- Znamená to, že moje pojišťovna je v problémech?
Ne, jde o preventivní rámec platný pro celý trh, ne o reakci na konkrétní problém jedné instituce.
- Co je ozdravný plán a kdo ho musí mít?
Vlastní scénář pojišťovny, jak by postupovala při zhoršující se finanční situaci, povinný pro vybrané, zpravidla větší a systémově významnější instituce.
- Jak se tohle liší od bankovního „bail-inu“?
Princip je podobný, jde o řízené řešení krize místo záchrany z veřejných peněz, ale konkrétní nástroje a jejich uplatnění na pojistné smlouvy se od bankovního modelu liší.
- Kdy zákon nabude účinnosti?
Navrhovaná účinnost je 30. ledna 2027, zákon ale ještě musí projít vládou a parlamentem, takže se termín může posunout.
- Můžu už teď zjistit, jestli se mě to týká?
Ano, přímým dotazem u své pojišťovny, zda bude patřit mezi instituce s povinností preventivního ozdravného plánování.
