Většina diskusí o umělé inteligenci se točí kolem produktivity, automatizace a nových příležitostí. Méně se mluví o opačné straně mince. Stejné nástroje, které pomáhají firmám pracovat rychleji, mohou výrazně urychlit i kybernetické útoky. A právě to začíná být problém, který se netýká pouze bank a finančních institucí, ale i jejich klientů.
Pokud využíváte internetové bankovnictví, investiční platformy nebo online správu majetku, spoléháte na to, že systémy v pozadí fungují bezpečně. Nové stanovisko evropských dohledových orgánů upozorňuje, že nejvyspělejší modely umělé inteligence dokážou vyhledávat a zneužívat zranitelnosti výrazně rychleji než dříve. Riziko už proto nespočívá pouze v jednom úspěšném útoku, ale v možnosti, že stejná slabina zasáhne více institucí současně.
Kde vzniká nové riziko
Podle společného stanoviska evropských dohledových orgánů mohou vysoce schopné modely umělé inteligence urychlit vyhledávání zranitelností, zaměřovat se na sdílenou infrastrukturu a využívat takzvané jediné body selhání napříč více organizacemi. Pokud by podobný útok zasáhl více institucí současně a výpadek trval delší dobu, dopady by se nemusely omezit pouze na jednotlivé společnosti, ale mohly by ovlivnit širší finanční systém.
Pro běžného investora to neznamená, že se musí obávat umělé inteligence jako takové. Znamená to spíše, že technologická odolnost finančních institucí získává podobnou důležitost jako jejich finanční stabilita. Když si vybíráte správce aktiv, banku nebo investiční platformu, stále více záleží také na tom, jak zvládá provozní a technologická rizika.
„V digitálním světě už není rozhodující jen to, jak dobře instituce spravuje peníze. Stejně důležité je, jak rychle dokáže reagovat na nové technologické hrozby.“
Monika Škubalová Compliance Officer | Aisa International
Proč nestačí tradiční ochrana
Z dostupných informací vyplývá, že útoky podporované umělou inteligencí mohou fungovat rychleji, adaptovat se na obranu a využívat slabiny v době, kdy ještě nebyly odstraněny. Proto evropské orgány doporučují institucím posílit prevenci, detekci i řízení rizik. Mezi doporučená opatření patří průběžná evidence IT aktiv, aktivní správa bezpečnostních aktualizací, omezení přístupových oprávnění, nepřetržité monitorování zranitelností a častější bezpečnostní testování.
Z pohledu klienta je zajímavé, že velká část těchto opatření se odehrává v zákulisí. Nejsou vidět v mobilní aplikaci ani ve výpisu investic. Přesto mohou rozhodovat o tom, jak rychle instituce odhalí problém a zda dokáže zabránit jeho šíření.
Co to znamená pro správu majetku
Kybernetická bezpečnost bývala často vnímána jako technické téma pro IT specialisty. S rostoucím významem umělé inteligence se však postupně mění v otázku řízení rizik. Evropské orgány upozorňují například na potřebu sledovat závislosti v ICT infrastruktuře, testovat scénáře útoků podporovaných AI a pravidelně aktualizovat krizové a kontinuitní plány.
Pro klienty to představuje další důvod, proč se zajímat nejen o výkonnost investic, ale také o kvalitu institucí, kterým svěřují své finance. Ve světě, kde mohou být útoky rychlejší a sofistikovanější než kdykoli předtím, se provozní odolnost stává součástí celkové kvality finanční služby.
💡 TIP: Pokud využíváte více investičních a bankovních platforem, ověřte si, zda máte aktivované vícefaktorové ověřování u všech účtů. Jde o jednoduché opatření, které významně snižuje riziko neoprávněného přístupu.
ZÁSADNÍ VAROVÁNÍ:
Riziko nespočívá pouze v tom, že umělá inteligence pomáhá obráncům. Stejné technologie mohou využívat i útočníci. Právě schopnost automatizovaně vyhledávat a zneužívat zranitelnosti patří podle evropských orgánů mezi nejvýznamnější nové hrozby.
Co doporučujeme udělat
- Používat vícefaktorové ověřování u investičních a bankovních účtů.
- Nespoléhat na jedno heslo pro více finančních služeb.
- Věnovat pozornost tomu, jak finanční instituce komunikují otázky kybernetické bezpečnosti a provozní odolnosti.
FAQ
1. Znamená to, že je umělá inteligence nebezpečná?
Ne. Stanovisko upozorňuje, že stejné technologie mohou pomáhat obráncům i útočníkům. Riziko spočívá ve způsobu použití.
2. Koho se problém týká nejvíce?
Především finančních institucí, jejich poskytovatelů ICT služeb a organizací pracujících s citlivými finančními daty.
3. Mohou být ohroženy i investiční platformy?
Ano. Evropské orgány výslovně upozorňují na rizika spojená se sdílenou infrastrukturou a vzájemnými závislostmi systémů.
4. Jsou současná pravidla dostatečná?
Podle stanoviska poskytují DORA a AI Act dostatečný základ pro řízení těchto rizik, instituce však musí reagovat rychleji a aktivněji.
5. Proč se mluví o systémovém riziku?
Protože vyspělé modely AI mohou pomoci útočníkům zasáhnout více institucí současně nebo využít stejná slabá místa napříč sektorem.
6. Co může udělat běžný investor?
Zabezpečit své účty, sledovat bezpečnostní upozornění finančních institucí a využívat základní ochranné prvky, například vícefaktorové ověřování.
