Evropské orgány dohledu (EBA, EIOPA a ESMA) varovaly spotřebitele před neuváženým investováním do kryptoaktiv. Upozornily, že právní ochrana je u většiny těchto produktů buď velmi omezená, nebo zcela chybí. Regulace MiCA sice přináší rámec pro část kryptotrhu, avšak účinně začne chránit investory až po skončení přechodného období v červenci 2026. Do té doby zůstává investování do kryptoaktiv pro mnohé investory spíše sázkou než strategií.
Kde regulace selhává
Na první pohled se může zdát, že evropské nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) vyřešilo otázku důvěry a transparentnosti. Ve skutečnosti však reguluje pouze část trhu – zejména emitenty tzv. e-money tokenů a asset-referenced tokenů, tedy kryptoměn navázaných na reálnou hodnotu (například euro či zlato). Většina ostatních kryptoaktiv, které běžní investoři nakupují přes směnárny nebo aplikace, zatím zůstává mimo dohled.
Rozdíl je zásadní: jen poskytovatelé služeb zapsaní v registru ESMA mohou po 30. prosinci 2024 působit v EU podle MiCA. Kdo v tomto registru není, ten nepodléhá žádné jednotné ochraně investorů. V přechodném období, které může v některých státech trvat až do července 2026, mohou navíc poskytovatelé služeb pokračovat v činnosti podle národní úpravy, bez evropského povolení. Spotřebitelé tak mohou mít pocit, že jsou chráněni, přestože na jejich transakce se MiCA zatím nevztahuje.
Podle údajů Evropské komise se v EU nachází více než 15 milionů retailových držitelů kryptoměn. Z nich až 60 % nakupuje přes platformy mimo EU, často registrované na Kypru, v Emirátech nebo na Kajmanských ostrovech. Pokud dojde ke ztrátě prostředků, vymáhání náhrady je prakticky nemožné.
Jak chránit vlastní investici
Základní princip je jednoduchý: ověřovat, ověřovat a znovu ověřovat. Každý investor by měl nejprve zkontrolovat, zda je poskytovatel uveden v centrálním registru ESMA. Ten bude veřejně dostupný od konce roku 2025 a bude obsahovat jak seznam schválených poskytovatelů, tak seznam těch nevyhovujících. Dokud není registr spuštěn, je možné ověřovat licencované subjekty přes národní dohledové orgány – v Česku přes ČNB, v případě přeshraničních subjektů pak prostřednictvím evropských databází.
Kdo investuje do krypta, měl by mít jasno i v tom, kde je jeho digitální peněženka fyzicky spravována. Ztráty způsobené hackerským útokem či pádem poskytovatele nejsou v drtivé většině pojištěny. Na rozdíl od bankovních vkladů se na kryptoaktiva nevztahuje žádný systém pojištění vkladů ani investorů.
Prakticky: pokud například český investor vloží 10 000 EUR do neregulovaného poskytovatele, který zkrachuje, přichází o vše. V případě poskytovatele licencovaného podle MiCA je šance na alespoň částečné vypořádání, protože podléhá povinnosti segregovat klientská aktiva a poskytovat jasné informace o rizicích.
Reálný dopad pro české investory
Zatímco tradiční investice podléhají dohledu ČNB, kryptoaktiva zůstávají šedou zónou. Český trh je navíc silně ovlivněn marketingem tzv. „finfluencerů“, kteří často propagují projekty bez jakékoli kontroly. Právě proto ESAs zdůraznily, že každý investor by měl nejen zvažovat potenciální výnos, ale i riziko právní nevymahatelnosti.
Podle EIOPA by mohla regulace MiCA do roku 2027 snížit počet ztracených prostředků investorů až o 40 %, pokud budou investoři více informováni a budou využívat jen schválené platformy. Pro běžné uživatele to znamená méně impulzivních rozhodnutí a více odpovědnosti – krypto už není „divoký západ“, ale prostředí, které bude muset projít přísnou selekcí.
Pro fyzické osoby i expaty investující v rámci EU tedy platí jednoduché pravidlo: dokud MiCA plně nevstoupí v účinnost, je třeba zachovávat maximální obezřetnost. Pokud někdo slibuje zhodnocení přes 10 % měsíčně, je to jistější varovný signál než investiční příležitost.
