Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zpochybnil přístup Evropské komise k technickým standardům podle nařízení MiCA. Zatímco Komise chtěla umožnit širší spektrum aktiv v rezervách emitentů kryptoaktiv, EBA trvá na přísné obezřetnosti. Pro investory i emitenty to znamená zásadní rozdíl v přístupu k riziku, likviditě i důvěře trhu.
Kapitál musí být okamžitě k dispozici
Podle EBA mají rezervy aktiv, které kryjí tzv. asset-referenced tokens (ART) a e-money tokens (EMT), zůstat investovány výhradně do vysoce likvidních finančních nástrojů (HLFI) – obdobně, jako je tomu u bankovních rezerv. Komise však chtěla rozšířit seznam i o aktiva, která sice nesou výnos, ale nejsou snadno zpeněžitelná, například komodity nebo některé kryptoaktivy. EBA proti tomu vystoupila s argumentem, že by to znamenalo návrat k předkrizovému myšlení – tedy víru, že trhy budou likvidní i ve stresu.
Podle EBA by taková změna mohla vést k riziku ztráty důvěry v emitenty ART/EMT, a tím i ke krátkodobým výprodejům či tzv. runům na tokeny. V praxi by se opakovaly mechanismy známé z bankovních krizí, kde nedostatek okamžitě dostupné hotovosti vedl k systémové panice.
EBA proto trvá na tom, že minimálně 20 až 40 % rezerv musí být splatných do 1 dne, a dalších 30 až 60 % do pěti pracovních dnů – podle významnosti daného tokenu. Tím se vytváří ochranný polštář, který má zajistit, že i při náhlém poklesu poptávky po tokenu může emitent garantovat jeho zpětné odkupy.
Konec pohodlné cesty přes peněžní fondy
Dalším sporným bodem jsou peněžní fondy peněžního trhu (MMF). Komise navrhovala, aby se automaticky uznávaly jako HLFI, čímž by se zjednodušilo portfolio emitentů. EBA však tento návrh zásadně odmítla. Požaduje zachovat tzv. look-through princip, tedy povinnost analyzovat složení fondů a posuzovat jejich rizikovost na úrovni jednotlivých aktiv.
Tento přístup sice komplikuje život emitentům, ale posiluje důvěryhodnost systému. Pro investory to znamená, že rezervy budou méně výnosné, ale bezpečnější. Je to podobné, jako když banka drží část depozit v hotovosti místo investic – krátkodobě ztrácí výnos, dlouhodobě však posiluje stabilitu.
EBA navrhuje i přísné limity koncentrace – maximálně 35 % na jednoho emitenta u nejbezpečnějších aktiv, 10 % u krytých dluhopisů a 5 % u ostatních nástrojů. Tyto limity reflektují standardy bankovního sektoru a mají zabránit, aby se riziko soustředilo do několika málo institucí.
Zároveň EBA zavádí povinnou nadzajištěnost rezerv (over-collateralisation) – rezerva musí být denně přepočítávána tak, aby krytí přesahovalo hodnotu referencovaných aktiv. Pokud se tento poměr poruší, musí emitent okamžitě spustit nápravný plán.
Co to znamená pro investory a emitenty
Z pohledu emitentů ART/EMT půjde o zásadní změnu likviditního managementu. Rezervy nebudou moci být zhodnocovány tak volně jako dosud, ale budou muset být strukturovány konzervativně – s podobnou opatrností, jakou vyžaduje bankovní sektor. To může krátkodobě snížit výnosy, ale dlouhodobě přispěje ke stabilitě a důvěře investorů.
Pro investory, zejména drobné a institucionální klienty, je to signál, že trh s kryptoaktivy se posouvá směrem k větší transparentnosti a regulované jistotě. Pokud se MiCA v této podobě prosadí, tokeny kryté aktivy by mohly představovat most mezi tradičními finančními nástroji a decentralizovaným světem krypta – s podobnou úrovní ochrany jako u bankovních produktů.
Otázkou zůstává, zda přísná pravidla neodradí část inovativních firem, které v EU plánovaly vydávat stablecoiny. Pokud ano, mohou přesunout své aktivity mimo evropský trh, což by oslabilo konkurenceschopnost regionu. Ale jak připomíná EBA, finanční stabilita musí mít přednost před inovační rychlostí.
