Ministerstvo financí zvažuje zásadní změny v oblasti korporátních dluhopisů. Cílem je zvýšit důvěru investorů, zamezit prodejům bez dohledu a zavést přísnější odpovědnost emitentů. Zároveň se připravuje návrh nového investičního produktu pro děti, který má umožnit dlouhodobé investování bez zbytečné byrokracie.
Když v roce 2020 krachovaly první emise korporátních dluhopisů malých firem, většina drobných investorů netušila, že nákupem mimo regulovaný trh se vzdává klíčové ochrany. Emitent, který si sám vydá a prodá dluhopisy, neprochází dohledem České národní banky. Neexistuje garance návratnosti, žádné pojištění vkladů a často ani ověření schopnosti emitenta splácet. Tato „šedá zóna“ trhu se nyní stává cílem Ministerstva financí, které ve spolupráci s Asociací pro kapitálový trh (AKAT) připravuje legislativní úpravy.
Posílení dohledu a sankce
Diskutuje se zákaz přímého prodeje dluhopisů emitentem bez účasti regulovaného subjektu, tedy obchodníka s cennými papíry (OCP) nebo investičního zprostředkovatele. Tím by se zamezilo situacím, kdy podnikatel nabízí dluhopisy veřejnosti bez základního porozumění investičním pravidlům. V praxi by to znamenalo, že každý prodej musí projít přes regulovaný kanál, který zajistí informování investora o rizicích, kontrolu dokumentace a ověření bonity emitenta.
Ministerstvo rovněž navrhuje zavedení sankcí za neoprávněný prodej či zamlčení podstatných informací. V minulosti podobné případy vedly k milionovým ztrátám investorů, přičemž právní vymahatelnost byla téměř nulová. Návrh by měl doplnit i povinnost zveřejnění klíčového informačního dokumentu (KID), podobně jako u fondů či pojišťovacích produktů.
Z hlediska investorů by změny přinesly větší právní jistotu a transparentnost, ovšem i vyšší náklady pro emitenty. Například u emise v objemu 50 milionů korun by zapojení OCP znamenalo navýšení nákladů o 1–2 % z celkové hodnoty emise, což může být pro menší podnikatele bariéra.
Investice pro děti bez soudu
Druhou oblastí jednání je návrh nového investičního produktu pro nezletilé, který má rodičům umožnit investovat dlouhodobě ve prospěch dítěte, aniž by museli při každém pohybu na účtu žádat o souhlas soudu. Dnes totiž občanský zákoník (v § 898) stanoví, že s majetkem dítěte lze nakládat pouze v jeho prospěch a často s dohledem opatrovnického soudu.
Nový produkt by měl mít jasně vymezené investiční limity, možnost pravidelného investování a automatickou blokaci výběrů až do zletilosti. Inspirací je například britský „Junior ISA“ nebo slovenský model „Dětského investičního účtu“. Podle propočtů AKAT by takový produkt mohl přinést průměrné zhodnocení kolem 5–6 % ročně, pokud by rodič investoval 1 000 Kč měsíčně po dobu 18 let – konečná částka by dosáhla přibližně 370 000 Kč, zatímco pouhé spoření na účtu by přineslo sotva 240 000 Kč.
Zároveň se uvažuje o daňové motivaci, podobně jako u penzijního spoření – například možnost odečíst část vkladu z daňového základu rodičů. Návrh by měl být představen v roce 2026, s účinností od roku 2027.
Z pohledu finančních poradců je tato změna zásadní. Dětský investiční produkt by totiž vytvořil zcela nový segment trhu, který by mohl oslovit rodiny preferující transparentní a nízkonákladové řešení bez nutnosti zřizování svěřenských fondů či složitého notářského řízení.
Pro klienty Aisa International je podstatné sledovat, zda budou tyto produkty přístupné i investorům s mezinárodním daňovým domicilním režimem, tedy expatům. Zatím není jasné, zda bude možné využít podobné daňové výhody při přiznání v jiném členském státě EU.
Změny, které nyní AKAT s Ministerstvem financí projednávají, mohou zásadně ovlivnit nejen důvěru v korporátní dluhopisy, ale i podobu rodinného investování v Česku. Pokud budou schváleny, otevře se prostor pro bezpečnější a transparentnější investiční prostředí, které dlouhodobě posílí kapitálový trh.
