Finanční gramotnost má mladým lidem pomoci lépe se rozhodovat o penězích. Pro rodiče a rodiny, které řeší investice, pojištění nebo dlouhodobé plánování majetku, je proto důležité vědět, kdo finanční témata jejich dětem vysvětluje. Česká národní banka upozorňuje, že některé školní přednášky mohou být současně využívány k propagaci finančních služeb, získávání klientů nebo náboru spolupracovníků.
Nejde přitom o zákaz finančního vzdělávání ani o tvrzení, že externí odborníci do škol nepatří. Podstatná je hranice mezi vzděláváním a obchodním či náborovým využitím školního prostředí.
Jak poznat rozdíl mezi výukou a obchodem
Problém může vzniknout už ve chvíli, kdy přednášející místo obecného vysvětlení finančních témat začne představovat konkrétní produkty, značky, instituce nebo služby, které sám nabízí nebo zprostředkovává.
Pro studenta nemusí být taková hranice zřejmá. Osoba, která přichází do školy jako odborník, může mít přirozeně vyšší důvěryhodnost než běžný obchodník. Právě proto je důležité vědět, zda je účelem přednášky skutečně vzdělávání, nebo zda má zároveň vytvořit prostor pro další obchodní kontakt.
ČNB jako problematickou praxi uvádí také sběr kontaktních údajů studentů například prostřednictvím anket či soutěží, pokud mají být následně použity k nabízení finančních služeb nebo spolupráce.
Pro rodiče je to praktický signál: finanční vzdělávání a získávání obchodních kontaktů by neměly splývat v jednu aktivitu.
Co může být problémem pro rodinu
Zvláštní pozornost si zaslouží situace, kdy přednáška nesměřuje pouze k finančnímu vzdělávání, ale také k nabídce kariéry ve finančním poradenství.
ČNB upozorňuje na případy, kdy je práce ve finančním poradenství studentům představována jako snadná cesta k rychlému výdělku. Problematické může být také doporučování konkrétního kariérního uplatnění během studia nebo po jeho skončení.
Pro rodinu je podstatné oddělit dvě věci. Informace o možnostech práce ve finančním sektoru mohou být legitimní součástí kariérního vzdělávání. Jinou situací je aktivní nábor studentů nebo jejich rodinných příslušníků prostřednictvím školní vzdělávací akce.
ČNB proto doporučuje školám prověřovat zkušenosti a reference externích přednášejících, jejich motivaci i obsah vystoupení. Důležitá je také průběžná kontrola toho, co je studentům skutečně prezentováno.
Z pohledu rodiče je přitom nejjednodušší otázka zároveň nejúčinnější: Kdo přednášku pořádá a co má být jejím výsledkem?
Co znamená certifikace přednášejícího
Pozornost si zaslouží také tvrzení o různých osvědčeních a certifikacích.
ČNB výslovně uvádí, že nevydává certifikace ani jiná potvrzení, která by finanční poradce opravňovala k pořádání vzdělávacích aktivit zaměřených na finanční gramotnost na školách.
Pokud tedy někdo při nabídce přednášky argumentuje dokumentem, který má vyvolávat dojem schválení nebo účasti ČNB, je vhodné ověřit jeho skutečný původ. Samotné tvrzení o „certifikaci“ není důkazem, že konkrétní vzdělávací aktivitu schválila centrální banka.
Pro mezinárodní rodiny je tento princip použitelný i obecněji. Při rozhodování o finančních službách je vždy důležité rozlišovat mezi skutečnou kvalifikací, oprávněním k určité činnosti a marketingovým označením, které může působit autoritativněji, než ve skutečnosti znamená.
💡 TIP: Před školní přednáškou se zeptejte, kdo ji financuje, kdo ji vede, jaký bude její obsah a zda se během ní budou získávat kontaktní údaje studentů. Čtyři jednoduché otázky mohou odhalit rozdíl mezi vzdělávací aktivitou a obchodní nabídkou.
Co doporučujeme udělat
Rodiče a školy mohou předem ověřit především tři věci:
- Kdo přednášku pořádá a jaká je jeho motivace.
- Zda obsah zůstává u obecného finančního vzdělávání, nebo propaguje konkrétní produkty či služby.
- Zda jsou od studentů získávány kontaktní údaje nebo je jim nabízena další spolupráce.
Finanční vzdělávání má smysl právě tehdy, když studentovi pomáhá vytvořit si vlastní úsudek. Jakmile se jeho účelem stává získání konkrétního klienta nebo spolupracovníka, mění se charakter celé aktivity.
FAQ
- Může finanční poradce přednášet na škole? Samotné zapojení odborníka z praxe ČNB nezpochybňuje. Podstatné je, jakým způsobem je přednáška vedena a zda neslouží současně k propagaci finančních produktů, získávání klientů nebo náboru spolupracovníků.
- Je problém, pokud přednášející představí konkrétní finanční společnost? ČNB mezi problematické situace řadí případy, kdy přednášející místo nestranného výkladu zdůrazňuje konkrétní produkty, značky, instituce nebo služby, které sám nabízí nebo zprostředkovává.
- Může škola sbírat kontakty studentů prostřednictvím soutěže? Samotná soutěž není podle dodaného upozornění popsána jako zakázaná. ČNB ale upozorňuje na situace, kdy jsou kontaktní údaje získávány například prostřednictvím anket nebo soutěží a následně využívány k nabídce finančních služeb nebo spolupráce.
- Co když je studentovi nabídnuta práce ve finančním poradenství? Informování o kariéře samo o sobě nemusí být problém. ČNB však upozorňuje na náborové aktivity, při nichž je práce ve finančním poradenství prezentována například jako snadná cesta k rychlému výdělku nebo je student přímo získáván jako budoucí spolupracovník.
- Jak ověřit údajnou certifikaci ČNB? ČNB uvádí, že žádná osvědčení, certifikace ani jiná potvrzení opravňující finanční poradce k pořádání vzdělávacích aktivit zaměřených na finanční gramotnost na školách nevydává. Tvrzení o takové certifikaci proto nelze považovat za potvrzení ze strany centrální banky.
- Proč by se o školní přednášky měli zajímat rodiče? Protože způsob, jakým mladý člověk získává první informace o financích, může ovlivnit jeho pohled na finanční produkty i finanční poradenství. Rodiče proto mohou škole pomoci tím, že se budou zajímat o původce přednášky, její obsah a případné následné obchodní nebo náborové aktivity.
