Nemovitost, akcie nebo podíl ve společnosti můžete vlastnit výhradně vy. Příjmy, které tento majetek vytváří, však mohou v manželství podléhat jiným pravidlům. Pro investory, podnikatele a expaty s majetkem v několika zemích jde o otázku, která může ovlivnit finanční plánování, rozvodové vypořádání i mezigenerační předávání jmění. Samotný zápis vlastníka totiž nemusí vypovídat vše o tom, komu náleží výnos.
Komu patří peníze z investic?
Představte si, že jste před svatbou koupili byt jako dlouhodobou investici. Nemovitost je zapsaná pouze na vás, hypotéku splácíte ze svého účtu a nájemné inkasujete také vy. Přirozeně předpokládáte, že celý výnos patří výhradně vám.
České právo však pracuje s důležitým rozdílem mezi samotným majetkem a ziskem, který vytváří.
Podle § 709 odst. 2 občanského zákoníku se zisk z výlučného majetku jednoho z manželů stává součástí společného jmění manželů, pokud se uplatní zákonný majetkový režim.
Zděděný byt tedy může nadále patřit pouze jednomu z manželů, zatímco zisk z jeho pronájmu bude společný. Podobná otázka vzniká u dividend z akcií nebo výnosů plynoucích z podnikatelského majetku.
Nejde přitom o nové pravidlo zavedené v roce 2026. Jeho praktický význam ale připomíná i rozhodovací praxe soudů.
V případu IV. ÚS 466/26 šlo o vypořádání peněz ze společného jmění použitých na splátky úvěru na výlučné nemovitosti jednoho z manželů. Ústavní soud posuzoval ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů v tomto konkrétním sporu.
Nejvyšší soud odmítl dovolání. Vysvětlil, že předmětem vypořádání byly společné peníze vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů. Obecnou otázku, zda se splátka hypotéky nebo její část odečítá při výpočtu zisku z pronájmu, v tomto řízení nerozhodl.
To je důležité zejména pro rodiny s více investičními nemovitostmi. Peníze, které každý měsíc přicházejí na jeden účet, nemusí mít stejný majetkový režim jako samotná nemovitost.
Vlastnictví investice a vlastnictví jejího výnosu jsou dvě různé otázky.
Jak předejít sporům o majetek?
Uvažujme manželský pár, v němž jeden z partnerů vlastní tři nájemní byty pořízené před svatbou.
Každý byt přináší měsíční nájemné 25 000 Kč. Roční příjem z pronájmu tak dosahuje 900 000 Kč před odečtením relevantních nákladů.
Při modelových provozních nákladech 180 000 Kč ročně zbývá 720 000 Kč. Skutečné právní určení zisku však závisí na konkrétních nákladech a okolnostech, nikoli pouze na tomto jednoduchém výpočtu.
Pokud se manželé po několika letech rozcházejí, může být otázka dosavadních výnosů stejně významná jako samotné vlastnictví bytů.
Ještě složitější situace vzniká, pokud rodina příjmy z investic znovu investuje, splácí z nich úvěry nebo z těchto prostředků pořizuje další majetek.
Právní režim se totiž neposuzuje jen podle toho, na jakém účtu peníze leží nebo čí jméno je uvedeno u investičního produktu.
Pro expaty představují další komplikaci přeshraniční manželství. Český občanský zákoník nemusí automaticky rozhodovat o každém majetkovém vztahu manželů, kteří vlastní investice v několika státech. Význam má rozhodné právo, případná manželská smlouva i mezinárodní právní pravidla.
Prvním praktickým krokem je proto zmapovat původ majetku a způsob, jakým vznikají jeho výnosy.
U nemovitostí je vhodné uchovávat kupní smlouvy, doklady o financování a přehled příjmů a výdajů. U investičních portfolií mají význam výpisy, evidence dividend a dokumentace převodů.
Druhým krokem je ověřit, zda se manželé řídí zákonným režimem společného jmění, nebo si svůj majetkový režim upravili smluvně.
Manželská majetková smlouva může v zákonem dovolených mezích upravit rozsah společného jmění. Její příprava a právní účinky však patří do rukou notáře nebo příslušného právního odborníka.
Třetím krokem je promítnout skutečné majetkové vztahy do dlouhodobého finančního plánu.
Majetek v hodnotě 30 milionů Kč může na první pohled vytvářet pocit značné finanční stability. Pokud však rodina neví, které prostředky patří do společného jmění, jaké závazky je zatěžují a kdo s nimi může disponovat, může být tato jistota pouze zdánlivá.
„Rodinný majetek nechrání pouze to, komu patří. Stejně důležité je vědět, komu patří hodnoty, které vytváří.“
Monika Škubalová
Aisa International pomáhá klientům v rámci finančního a investičního plánování posuzovat strukturu majetku, dostupnost prostředků a dlouhodobé cíle rodiny. Tam, kde rozhodnutí závisí na konkrétním právním nebo daňovém režimu, je důležitá spolupráce s příslušnými specialisty.
Správně vedená evidence a promyšlené finanční plánování nemohou odstranit všechny rodinné spory. Mohou však zásadně omezit nejistotu, která vzniká při nejasném původu peněz a rozdílných představách o jejich vlastnictví.
Potřebujete zasadit rodinné investice a dlouhodobé finanční závazky do uceleného plánu? Kontaktujte Aisa International a proberte s námi své finanční priority.
Časté otázky (FAQ)
1. Patří zděděný byt automaticky oběma manželům?
Zpravidla ne. Pokud byt zdědí pouze jeden z manželů, obvykle zůstává jeho výlučným majetkem. Výjimky mohou vyplývat z konkrétních okolností nebo upraveného majetkového režimu.
2. Je nájemné z výlučné nemovitosti společným majetkem?
V zákonném režimu společného jmění je jeho součástí zisk z výlučného majetku. Nejde tedy automaticky o celé hrubé nájemné bez zohlednění relevantních nákladů.
3. Mohou být dividendy ze zděděných akcií společné?
Ano. Přestože samotné akcie mohou být výlučným majetkem, příjmy z nich mohou podle zákonného režimu patřit do společného jmění.
4. Záleží na tom, na čí účet příjem přichází?
Samotný název majitele účtu nemusí rozhodovat o právním režimu peněz.
5. Můžeme si rozdělení majetku upravit manželskou smlouvou?
Ano, v mezích občanského zákoníku. Smluvený majetkový režim vyžaduje odpovídající právní formu.
6. Platí stejná pravidla pro manžele různých státních příslušností?
Ne vždy. U přeshraničních manželství je potřeba určit použitelné právo a prověřit případné smlouvy i další relevantní okolnosti.

