Mnoho movitých investorů v posledních letech využívá správu majetku podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Jde o režim, který umožňuje individuální správu portfolia mimo klasické fondové struktury. Nový výklad České národní banky však zpřesňuje podmínky, za jakých může být tato služba poskytována.
Klíčovým tématem je požadavek minimální investice 125 000 eur. Už nestačí jen formální příslib klienta, že prostředky pošle. Rozhodující je skutečně splacená částka. Pro mezinárodní klienty a expaty to má velmi praktické dopady na plánování majetku i na výběr vhodné struktury investování.
Co se vlastně změnilo?
Asociace pro kapitálový trh ČR na začátku roku informovala o návrhu aktualizovaného stanoviska ČNB ke správě majetku srovnatelné s obhospodařováním. Na první pohled jde o technické upřesnění, ve skutečnosti však přináší jasnější a přísnější výklad pravidel.
Dosud se v praxi objevovaly situace, kdy klient uzavřel smlouvu o správě majetku, zavázal se investovat alespoň 125 000 eur, ale samotné prostředky posílal postupně nebo až s odstupem času. Nový výklad říká zcela jednoznačně – rozhodující je okamžik, kdy je minimální částka reálně splacena a připsána. Teprve tehdy je podmínka splněna.
Pro představu: pokud klient podepíše smlouvu na správu majetku ve výši 200 000 eur, ale na účet správce pošle nejprve jen 50 000 eur, z pohledu regulace podmínku nesplnil. Služba podle § 15 ZISIF v takovém případě nemůže být zahájena.
Cílem tohoto zpřesnění je ochrana investorů i trhu před obcházením pravidel určených pro kvalifikované investory. Zároveň se tím sjednocuje výklad s jinými částmi zákona, kde je pojem investice chápán rovněž jako skutečně vložený kapitál.
Jaké má novinka praktické dopady?
Pro movité klienty, kteří žijí v několika zemích, mají příjmy v různých měnách a spravují rodinný majetek napříč generacemi, je tato změna velmi podstatná.
Především je nutné počítat s tím, že správu majetku nelze rozběhnout „na zkoušku“ s menším objemem prostředků. Limit 125 000 eur musí být splněn hned na začátku. Pokud klient uvažuje o postupném budování portfolia, je třeba zvolit jiný investiční model.
Dále se tím zvyšuje význam správného načasování převodů peněz. Mezinárodní platby mohou trvat několik dní, někdy i déle, zejména při převodech z mimoevropských jurisdikcí. V praxi to znamená, že smluvní dokumentace, otevření účtů a převod kapitálu musí být pečlivě koordinovány.
Pozitivní zprávou je, že aktualizované stanovisko zároveň potvrzuje možnost souběhu činností správce. Subjekt, který poskytuje správu majetku podle § 15, může současně vykonávat i jiné podnikatelské aktivity – samozřejmě za předpokladu, že pro ně má potřebná oprávnění. Pro klienta to znamená širší možnosti spolupráce s jedním profesionálním partnerem.
Na co si dát konkrétně pozor?
Při úvahách o využití správy majetku je vhodné zaměřit se na několik klíčových bodů.
Je nutné si předem ověřit, že plánovaný objem investice skutečně přesáhne hranici 125 000 eur a že prostředky budou k dispozici v okamžiku zahájení služby. Pokud má být investice financována prodejem jiné investice nebo majetku, je třeba počítat s časovou rezervou.
Důležitá je také měnová otázka. Limit je stanoven v eurech. Klient, který drží kapitál například v amerických dolarech nebo britských librách, by měl zohlednit kurzové riziko a případný pohyb kurzu v době mezi plánováním a skutečným převodem.
Mezinárodní klienti často spravují majetek prostřednictvím více entit – osobních účtů, rodinných struktur či trustů. I zde platí, že podmínka minimální investice se posuzuje na úrovni konkrétního klienta a konkrétní smlouvy. Formální rozdělení majetku mezi více subjektů může mít nečekané regulatorní důsledky.
Jak v tom pomáhá Aisa International
Regulace evropského finančního trhu jsou stále složitější a pro běžného investora obtížně čitelné. Úkolem profesionálního poradce není jen navrhnout investiční strategii, ale především pomoci klientovi zorientovat se v pravidlech, která mohou zásadně ovlivnit jeho majetek.
Aisa International vystupuje jako nezávislý partner, který klientům pomáhá nastavit strukturu správy majetku tak, aby odpovídala jejich cílům i aktuálním regulatorním požadavkům. Nejde o administrativní schvalování jednotlivých transakcí, ale o strategický dohled nad celým procesem – od výběru vhodného řešení až po průběžnou kontrolu souladu.
Pokud klient plánuje využít správu majetku podle § 15 ZISIF, je vhodné celý postup předem konzultovat. Správně nastavené kroky mohou ušetřit čas, zbytečné náklady i nepříjemná překvapení.
Má smysl téma sledovat i do budoucna?
I když se jedná o výkladové stanovisko a nikoli zcela novou legislativu, jeho dopad na praxi je značný. Pro řadu investorů může znamenat nutnost přehodnotit způsob, jakým vstupují do individuální správy majetku.
Evropské finanční prostředí se mění rychle a často nepřehledně. Právě zdánlivě drobné detaily – jako je definice slova investuje – mohou rozhodovat o tom, zda je zvolený postup v souladu s pravidly. Pro expaty a mezinárodní klienty to platí dvojnásob.
Proto je rozumné věnovat těmto tématům pozornost včas, nikoli až ve chvíli, kdy se objeví konkrétní problém. Správně nastavená struktura dnes znamená klidnější správu majetku zítra.
