Po rozhovoru „Od integrity ke kultuře důvěry“ pokračujeme v debatě o tématech, která stojí za dlouhodobým úspěchem každé organizace. Compliance bývá často vnímána jako soubor pravidel, kontrol a regulatorních požadavků. Ve skutečnosti však sahá mnohem hlouběji. Dotýká se důvěry, odpovědnosti, firemní kultury a schopnosti lídrů vytvářet prostředí, ve kterém lidé chtějí dělat správná rozhodnutí. S Monikou Škubalovou, Compliance Officer společnosti Aisa International, jsme hovořili o tom, proč samotná pravidla nestačí a co skutečně rozhoduje o zdraví organizace.
Důvěra se buduje roky, ztratit ji lze během okamžiku. Co podle vás rozhoduje o tom, zda se firma stane místem skutečné důvěry, nebo pouze místem dodržování pravidel?
Pravidla jsou důležitá, ale sama o sobě důvěru nevytvoří. Mohou vymezit hranice, nastavit očekávání nebo pomoci předcházet problémům. O skutečné důvěře však rozhoduje každodenní chování lidí. Když zaměstnanci vidí, že vedení jedná v souladu s tím, co říká, vzniká důvěra přirozeně. Naopak pokud jsou hodnoty pouze na papíře, lidé to velmi rychle rozpoznají. Důvěra je výsledkem konzistence mezi slovy a činy.
O organizacích často mluvíme prostřednictvím procesů, směrnic a struktur. Co vás dlouhá léta v oblasti governance, rizik a compliance naučila o lidské povaze?
Především to, že většina problémů nevzniká ze špatných úmyslů. Častěji jde o spěch, přehnanou sebedůvěru nebo přesvědčení, že se pravidla dají obejít jen tentokrát. Lidé bývají pod tlakem, musí dělat rychlá rozhodnutí a někdy podcení důsledky. Proto považuji firemní kulturu za stejně důležitou jako samotné procesy. Dobrá kultura pomáhá lidem rozhodovat se správně i ve chvílích, kdy neexistuje jednoduché řešení.
Když poprvé vstoupíte do nové společnosti, existují signály, podle kterých dokážete rychle odhadnout kvalitu firemní kultury?
Ano. Nejsou to prezentace ani organizační schémata. Sleduji, jak lidé reagují na nepříjemné otázky. Zda dokážou mluvit o vlastních chybách. Jestli jsou ochotni přiznat, že něco nevědí. Organizace s vyspělou kulturou nehraje divadlo dokonalosti. Naopak vytváří prostředí, kde je možné otevřeně diskutovat o problémech dříve, než přerostou v krizi.
Veřejnost často vidí pouze konečná rozhodnutí. Co podle vás bývá v leadershipu nejčastěji přehlíženo?
Odpovědnost. Mnoho lidí vidí funkci, titul nebo autoritu. Méně viditelná je tíha rozhodnutí, která mohou ovlivnit zaměstnance, klienty nebo budoucnost celé společnosti. Dobří lídři si uvědomují, že každé rozhodnutí má důsledky. Právě schopnost nést odpovědnost odlišuje skutečné lídry od manažerů, kteří se soustředí pouze na krátkodobé výsledky.
Integrita je tématem vaší práce i připravované knihy Anatome integrity. Kde podle vás vznikají její nejhlubší kořeny?
Myslím, že začínají mnohem dříve než v profesním životě. V rodině, ve výchově, ve zkušenostech, které nás učí rozlišovat mezi tím, co je snadné, a tím, co je správné. Integrita není jednorázové rozhodnutí. Je to dlouhodobý návyk. Každý den máme příležitost ji posílit nebo naopak oslabit.
„Integrita začíná ve chvíli, kdy se nikdo nedívá.“
Monika Škubalová, Compliance Officer, Aisa International
V dnešním světě je stále méně prostoru pro zastavení. Jakou roli hraje ticho při rozhodování?
Větší, než si většina lidí připouští. Často se setkávám s tím, že lidé reagují příliš rychle, protože cítí tlak okamžitě odpovědět nebo jednat. Přitom právě chvíle klidu bývá pro kvalitní rozhodnutí klíčová. Ticho vytváří prostor pro otázky, které by jinak nezazněly. A někdy je správná otázka důležitější než rychlá odpověď.
Jaké vlastnosti spojují nejlepší lídry, se kterými jste během kariéry spolupracovala?
Nepotřebují neustále dokazovat vlastní autoritu. Umějí naslouchat, přijímat zpětnou vazbu a převzít odpovědnost za svá rozhodnutí. Vytvářejí prostředí, kde lidé nemusí skrývat problémy ze strachu z reakce vedení. Právě schopnost slyšet nepříjemnou pravdu bývá jedním z nejspolehlivějších znaků kvalitního leadershipu.
Kdybyste měla firemní kulturu přirovnat ke stavbě, na jakých základech musí stát, aby odolala i náročným obdobím?
Na důvěře, transparentnosti a osobní odpovědnosti. Mnoho organizací investuje do procesů a technologií, což je správné. Pokud ale chybí důvěra mezi lidmi, ani nejlepší systémy nedokážou nahradit zdravé vztahy. Dlouhodobě úspěšné organizace staví na hodnotách, které přetrvají i ve chvíli, kdy přijdou komplikace nebo nejistota.
Každá organizace má svou atmosféru. Kdybyste měla zdravou firemní kulturu popsat pomocí barvy nebo světla, jak by vypadala?
Pravděpodobně jako přirozené denní světlo. Nepřitahuje na sebe pozornost, ale umožňuje lidem jasně vidět. Zdravá kultura není založená na strachu ani na dojmech. Vytváří prostředí, ve kterém lidé vědí, co se od nich očekává, rozumí svému smyslu a nebojí se otevřeně komunikovat.
Co byste si přála, aby si čtenář odnesl z knihy Anatomy of Integrity?
Především uvědomění, že integrita není abstraktní pojem ani kapitola v etickém kodexu. Je to praktická součást každodenního života. Ovlivňuje kvalitu našich rozhodnutí, vztahy s ostatními lidmi i schopnost budovat důvěru. Pokud si čtenář po dočtení knihy položí otázku, zda jeho vlastní rozhodnutí odpovídají hodnotám, kterým věří, pak kniha splnila svůj účel.
Závěrem
Firemní kultura nevzniká v prezentacích, strategiích ani směrnicích. Vzniká každý den v rozhodnutích, která lidé dělají, když je nikdo nesleduje. Právě tam začíná integrita. A právě tam se rodí důvěra, bez které nelze dlouhodobě budovat zdravé organizace, silné týmy ani kvalitní vztahy s klienty.
