Česká národní banka posílá trhům jasný signál: vykazování finančních transakcí čeká v příštích letech zásadní redukce. Už nyní se ukazuje, že vysokofrekvenční algoritmické obchody budou z některých reportů vyloučeny, a to nejen v rámci TRAFIM20, ale také u pokynů v TRAFIM30. Tento krok není kosmetickou změnou, nýbrž faktickým posunem ve vnímání toho, co má mít pro dohledovou instituci skutečnou vypovídací hodnotu. Pokud má investor nebo poradce jasno v tom, že velká část toků bude z výkazů vyňata, musí si být zároveň vědom rizika, že regulatorní orgán bude sledovat menší vzorek dat o to důkladněji.
Nová pravidla ve výkazech
Metodika MKT20260101 nastavuje nově hranice pro to, co ještě podléhá povinnému reportingu. U výkazu TRAFIM20 se ruší povinnost hlášení obchodů provedených na vlastní účet či v rámci obhospodařování majetku, pokud jde o vysokofrekvenční algoritmické obchodování mimo EU. Z pohledu investora to znamená, že část jeho aktivit nebude regulatorně viditelná, pokud probíhá na trzích mimo evropský rámec. TRAFIM30 následuje podobnou logiku, avšak s výjimkou případů, které i nadále spadají pod MiFIR. Klient, který si dnes staví portfolio přes více jurisdikcí, tak může zjistit, že reporting není konzistentní a že se některé transakce dohlížejícímu orgánu vůbec neukazují. To s sebou přináší nejen nižší administrativní zátěž, ale i vyšší odpovědnost investora – regulatorní slepá místa totiž neznamenají nižší riziko, nýbrž větší potřebu vnitřní kontroly.
Evropa směřuje ke zjednodušení
Evropský orgán ESMA současně otevírá diskusi o tom, jak zjednodušit reportování napříč jednotlivými nařízeními – MiFIR, EMIR či SFTR. V praxi to znamená, že se hledá cesta k odstranění duplicit, které investory dlouhodobě zatěžují. Odhady konzultačního dokumentu ukazují, že v některých případech se překryvy dat mezi různými reporty pohybují až kolem 40 %. Pokud by došlo k jejich odstranění, mohla by se administrativní zátěž účastníků trhu snížit až o desítky milionů eur ročně. To je pro expaty a soukromé investory důležité – nižší provozní náklady obchodníků se mohou promítnout do nižších poplatků za správu či provedení obchodů.
Na národní úrovni se připravuje redukce polí u výkazů REFFIM10, TRAFIM11 a TRAFIM30 s účinností od roku 2027. Pokud se ovšem revize RTS22 až RTS24 neodloží, dojde k úpravě dříve a v koordinaci s evropským rámcem. To je typická ukázka „co by, kdyby“ scénáře: pokud ČNB zavede změny souběžně s Bruselem, budou muset poradci a investoři zvládnout jednorázově kompletní revizi procesů. Pokud by se naopak evropská změna odsunula, může český rámec platit dříve a vytvořit tak přechodné období s rozdílnými pravidly.
Co to znamená pro praxi
Pro klienty privátního poradenství z toho vyplývá jedno: sledovat nejen oficiální oznámení, ale i časování kroků jednotlivých regulatorních úrovní. Pokud má investor portfolio kombinující česká aktiva s nástroji obchodovanými v zahraničí, musí si být vědom, že časová nejednotnost změn může vyvolat reportingové mezery, které bude nutné řešit interně. Praktickým řešením je nastavit si vlastní reportingový rámec, který bude širší než zákonné minimum. Takto vytvořený „compliance polštář“ snižuje riziko, že se investor ocitne v šedé zóně, kde regulator sice data nevyžaduje, ale může je při kontrole chtít vidět.
Zajímavostí, která stojí za pozornost, je fakt, že i přes snahu o zjednodušení zůstává míra detailu v evropském reportingu na globální špičce. V USA nebo v Asii se podobné výkazy podávají ve výrazně menším rozsahu. Česko tak bude i nadále fungovat v prostředí, kde investor musí být připraven prokázat transakční historii do posledního detailu, byť část jeho obchodů z výkazů zmizí.
