Banky a investiční poradci sledují, jak se EU snaží zkrotit divoký svět kryptoaktiv. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zveřejnil 5. srpna 2025 návrh regulačních technických standardů (RTS), které mají detailně určit, jak se mají v rámci nařízení CRR počítat a vykazovat expozice do kryptoaktiv. Klíčové jsou tři parametry:
- riziková váha 1 250 % pro běžné kryptoměny typu Bitcoin
- 250 % pro asset-referenced tokeny (ARTs)
- limit 1 % kapitálu Tier 1 pro celkovou expozici
Výsledek? Krypto zůstává pro evropské banky – a prostřednictvím nich i pro klienty – velmi nákladnou a omezenou záležitostí.
Pokud má banka v kryptu otevřenou pozici, musí si proti ní držet kapitál, jako by šlo o extrémně rizikovou investici. V praxi to znamená, že za 1 milion eur v Bitcoinu si musí vytvořit kapitálovou rezervu ve výši 12,5 milionu eur. U tokenů navázaných na tradiční aktiva (např. stablecoiny kryté měnami nebo dluhopisy) je situace mírnější – zde „stačí“ 2,5 milionu eur rezervy na 1 milion investice. Bankám se takové obchody ekonomicky nevyplatí, a proto je pravděpodobné, že se jejich ochota nabízet kryptoexpozice klientům ještě více omezí.
EBA tím vysílá jasný signál: kryptoměny nejsou vnímány jako standardní finanční instrumenty, ale jako vysoce spekulativní položka. Pro běžného klienta to znamená, že přístup ke kryptu přes banku bude drahý, omezený a často prakticky nedostupný. Zůstane proto hlavně na specializovaných platformách, které ale podléhají méně přísné regulaci a nesou vyšší rizika z hlediska ochrany vkladů.
Dopady na trh, banky a klienty
Návrh RTS podrobně rozepisuje, jak mají být započítávány dlouhé a krátké pozice, jak lze (omezeně) uznávat zajištění, a jak se mají započítávat deriváty. Přesto návrh vyvolává kontroverze. Limit expozice do krypta na 1 % kapitálu Tier 1 je poloviční oproti doporučení Basilejského výboru (2 %). Kritici proto tvrdí, že Evropa se zbytečně izoluje a snižuje konkurenceschopnost svých bank vůči americkým nebo britským institucím.
Dalším problémem je zákaz použití interních modelů pro měření rizik. Banky tak musí využívat pouze standardizované přístupy, které neodrážejí jejich vlastní sofistikované systémy řízení rizik. Výsledkem je konzervativní výpočet, který navyšuje kapitálové požadavky ještě více. Například volatilita kryptoaktiv je nastavena na úrovni 120 %, což odpovídá spíše extrémním tržním šokům než běžnému provozu.
Na druhou stranu EBA ustoupila od původního požadavku tzv. prudent valuation – tedy povinného oceňování kryptoaktiv s přirážkou konzervativnosti. To bankám mírně ulehčuje život, ale na celkovém rámci to mnoho nemění.
Co to znamená pro investory a expaty?
Pro soukromé investory a expaty využívající privátní bankovnictví to znamená, že přímé kryptoexpozice přes banku prakticky nedostanou. Banka si to ekonomicky nemůže dovolit. Alternativou zůstávají nepřímé cesty – například fondy, ETN nebo ETF navázané na krypto, pokud splňují likviditní podmínky a regulaci MiCA. Ani zde ale není jisté, že nabídka bude široká.
Realita je taková, že krypto zůstane doménou specializovaných burz a platforem, často mimo EU. Z hlediska bezpečnosti a ochrany investorů je to problematické, ale regulace EU tím jasně deklaruje: „banky nejsou místo, kde se má s kryptem spekulovat.“ Pro expaty, kteří chtějí diverzifikovat své portfolio, je tak potřeba zvážit, zda má smysl hledat možnosti v rámci licencovaných fondů, nebo raději držet krypto odděleně mimo bankovní sektor, s vědomím zvýšených rizik.
Do budoucna se očekává, že plná implementace basilejských pravidel od roku 2026 situaci sjednotí a možná mírně uvolní. Zatím ale platí, že Evropa kryptoaktivům dveře spíše přivírá než otevírá.
