Evropské pojišťovny masivně testují generativní umělou inteligenci. Pro movité klienty a expaty to znamená jediné – rozhodování o pojistném krytí, škodách i investičních produktech se mění rychleji než regulace. Jak si udržet kontrolu nad svým majetkem, když technologie předbíhá pravidla?
Evropský dohledový orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění – EIOPA – zveřejnil 2. února 2026 rozsáhlý průzkum mezi 347 pojišťovnami z 25 zemí EU a EHP. Výsledek je jednoznačný: 65 % pojišťoven již generativní AI aktivně používá, většinou však v režimu experimentu nebo proof-of-concept.
Pro klienta to není technologická kuriozita. Je to změna prostředí, ve kterém jsou oceňována rizika, likvidovány škody a nastavována pojistná plnění.
Kde AI skutečně zasahuje do vašeho majetku?
64 % využití směřuje do interních procesů – zpracování faktur, lékařských zpráv, extrakce dat z audiozáznamů, příprava smluvní dokumentace či underwritingová podpora. Dalších 36 % testuje chatboty a hlasové asistenty pro klienty.
Na první pohled vyšší efektivita. Ve skutečnosti však vznikají nové vrstvy rizika.
Nejčastěji zmiňovaným problémem jsou tzv. „halucinace“ – nepřesné nebo zcela chybné výstupy. Pokud algoritmus chybně vyhodnotí zdravotní dokumentaci nebo podklady ke škodě, může dojít k podhodnocení plnění. Přidejme kybernetická rizika, ochranu dat a silnou závislost pojišťoven na externích technických providerech.
Regulace reaguje postupně – například DORA, tedy pravidla pro digitální odolnost finančního sektoru, nebo evropský AI Act. Realita je ale taková, že technologie se vyvíjí rychleji než kontrolní mechanismy.
„Automatizace bez skutečného dohledu není efektivita – je to přenesení rizika na klienta.“
Proto je klíčové vědět, jaké procesy u konkrétní pojišťovny probíhají plně automatizovaně a kde zůstává lidský dohled.
Jak si udržet kontrolu nad rozhodováním?
Téměř polovina pojišťoven – 49 % – již má samostatnou AI politiku. V roce 2023 to byla jen čtvrtina. Governance se tedy posiluje, ale úroveň kvality je velmi rozdílná.
Pro movité klienty a expaty spravující majetek napříč jurisdikcemi to znamená několik praktických kroků:
- Za prvé – ověřit, zda pojistitel transparentně informuje o využití AI při underwritingových a škodních procesech.
- Za druhé – požadovat možnost lidského přezkumu u klíčových rozhodnutí. Evropské právo na takový přezkum myslí, praxe však bývá nejednotná.
- Za třetí – zohlednit technologická rizika při celkovém finančním plánování. Pokud je významná část majetkové ochrany navázána na plně digitalizované procesy, roste systémové riziko.
Příklad z praxe: pokud je pojistná smlouva nastavena v několika zemích EU a škoda je vyhodnocována algoritmicky, může rozdíl v datových standardech vést k prodlení nebo chybnému vyčíslení plnění. U majetku v řádu milionů eur představuje i několik procent odchylky významný finanční dopad.
Aisa International v této situaci nevstupuje do operativního reportingu ani neschvaluje jednotlivé transakční výstupy. Role je jiná – nezávislý oversight nad strukturou, smluvním nastavením a regulatorním rámcem, aby klient nebyl pasivním příjemcem technologických experimentů.
Regulace EU má ambici chránit spotřebitele, ale současně zvyšuje komplexitu prostředí. Kritické myšlení a strategický dohled jsou proto cennější než kdy dříve.
Silné pojištění dnes není jen o výši limitu. Je o tom, kdo a jak rozhoduje.
